Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Bohužel, máme zataženo, a tak se za jízdy fotí dost obtížně a hlavně, pokud je vesnice nebo malé městečko nehezké, tak pod podmračenou oblohou je to ještě horší.
V této oblasti jsou velká naleziště břidlice, a tak všechny domy mají fasádu a střechu z břidlicových tašek. Kdyby jen svítilo sluníčko, nebyly by vesnice tak ponuré, ale dneska to působí hodně šedě.
Nicméně, člověk musí obdivovat um, mistrovství či jak to nazvat, s jakým tady s břidlicí pracují a co vše s materiálem, který je všude kolem nás dokázali, jak umně ho místní využili. Mnohé domy mají na fasádě zajímavé ornamenty. Kdysi dávno jsem viděla mistra, jak zpracovává břidlici na tašky na střechu.
Pomalu a velmi precizně nejdříve oddělil ze silného kusu plát břidlice a ten pak podle šablony pomaličku kleštěmi odštipoval do požadovaného tvaru. Vůbec si nedovedu představit cenu břidlicové střechy natož celé fasády a střechy.
Je zajímavé, že i v této oblasti se nové rodinné domy už starým zvykům poněkud vymykají, ale některé vesnice,
kde žádné výjimky neplatí mají i na nových domech střechy z břidlice. Konečně vykouklo sluníčko a hned je vše mnohem hezčí.
Durynsko jsme si už v několika směrech projeli a dneska se konečně dostáváme do Durynského lesa, které je známé jako zelený skvost Durynska.
Mohutné lesy jsou všude kolem nás, jen i tady mají velké napadení kůrovcem. Celé veliké kusy lesa zmizely a dál mizí.
Všude kolem nás jsou na okrajích veliké hromady vytěženého dříví a někde dokonce zřídili provizorní místa na štěpkování. Kopce štěpky, štěpkovače a náklaďáky plné dřeva čekající na vyložení. Smutný obraz.
Projeli jsme velkou částí Duryňského lesa a řekla bych, že tady ještě vyhráno nemají. Spousta suchých rezavých stromů, které čekají na vytěžení stojí v hloučcích mezi zdravým porostem.
Viděli jsme cestou množství mechanizace, kterou káceli, stahovali anebo odváželi zasažené stromy tak snad lidé v tomto případě zvítězí, ale při rozlehlosti Duryňského lesa to nebude ani lehké, ani jednoduché. No, držme jim palce.
Dnešním stáním na noc je městečko Vacha, které je vyloženě na hranicích bývalé NDR a západního Německa.
Možná je to blízkostí bývalého západního souseda, který je zvyklý na jistý komfort, nebo jsou tady tak osvícený, každopádně na velkém parkovišti jsou dvě, tři místa vyhrazená pro obytná auta.
Jsme pár kroků od centra maličkého městečka Vacha a oni tu pro nás vytvořili takovéto stání. Paráda. A to nemluvím o možnosti připojit se na elektriku a teď pozor! Cena je neuvěřitelná ba přímo luxusní.
A jako bonbónek, parádní přístřešek pro nás. Tak to se hned tak nevidí.
Samozřejmě jsme si prošli městečko. Konečně skončili břidlicové domy a dýchlo na nás umění hrázděných staveb.
Nevím proč, ale hrázděné domy se mě vždycky moc líbily a hlavně, u moderních domků kousek dál od centra, zmizely ploty.
Domy jsou odděleny maximálně jen nízkými plůtky což je moc hezké.
Dnešní trasa je: