Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Máme za sebou den odpočinku, který jsme si určitě oba dva zasloužili. Jednak jsme si potřebovali odpočinout fyzicky a hlavně psychicky. Aspoň já, stále se vzpamatovávám z planého poplachu, který se spustil, když my byli dvacet kilometrů od auta. Hrozná situace.
Na dnešek máme naplánovanou Gironu, město, kde jsme už několikrát spali a které po pravdě ve mně nikdy nebudilo touhu se do něj podívat.
V Gironě je veliké parkoviště pro obytná auta se servisem zdarma. Hodně cestovatelů využívá Gironu jen na přespání. Je to ideální místo hned pod Pyrenejemi a mezi kolegy vypadá i na bezpečné místo. Jenže, dneska je parkoviště téměř celé obsazené kolotočáři. Ve městě je totiž 10 dnů slavnost a v nedalekém parku je spousta atrakcí a stánků.
Zrovna tak město je plné stánků se všelijakými dobrotami.
Ale popořádku. Parkujeme kousek za Gironou, jen nějaké tři kilometry na dalším velkém stání pro obytná auta, taky se servisem, ale v klidu, a do města jedeme na kolech. Musím zde s říct, že mě staré město Girony velmi mile překvapilo.
A to myslím doopravdy. Maličkým problémem bylo, že jsme skoro celou prohlídku města kola tlačili. Uzoučké uličky jsou naprosto úchvatné.
Motáme se v starém městě a protínáme jedno malé náměstí za druhým.
Všude je spousta restaurací, kavárniček a množství stolků venku a spousta lidí sedí u stolků a baští oběd nebo jen popíjí pivko, víno, kávičku.
Všichni jsou svátečně oblečený a v pohodě. Některé vyhlášené restaurace mají frontu před vchodem těch, kteří čekají až sedící uvolní místo stojícím. Zkrátka, je to něco naprosto úžasného.
Hned za řekou je úchvatný kostel, který jsme si hned prohlédli. Bohužel, nevím, jak se jmenuje.
Kostel je opět monumentální a velmi hezký. Ale naším cílem je katedrála v Gironě.
Náhodně jsme tady v neděli a jak jsem se dočetla v průvodci, vstupné má být 5 eur a neděle zdarma. To jsem si přečetla později, ale stejně je to jedno. Vstupné už není 5 eur, ale 12 a neděle zdarma taky nebyla. Usoudili jsme, že 24 eur nedáme.
Přesto, že je katedrála uvnitř jistě úchvatná a monumentální, tak to není až tak, že bychom jí museli vidět za každou cenu.
Za těch 9 let našeho cestování jsme už zaplatili spoustu peněz za vstupy do mnoha katedrál, kam jsme vyloženě chtěli jít, ale tato mezi ně zrovna nepatří.
Jdeme dál starým městem a užíváme si nedělního dne.
Na jednom z náměstí stojí uprostřed spousta stánků se všelijakými dobrotami a nutno říct, že stále někdo něco kupuje.
A už se čas nachýlil a my sedáme na kola a jedeme zpět. Na našem parkovišti se opět prostřídala auta, skoro všichni ze včerejška odjeli a teď odpoledne je nás tu jen pár aut.
Večer zase začnou najíždět další cestovatelé a ráno většina pokračuje dál.
My se zítra taky hneme. Máme namířeno do městečka Olot, které je těsně pod Pyrenejemi. Tam nám začíná Vía verde, jejíž část jsme si před dvěma dny projeli.