Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Než začnu s dnešním dnem, ráda bych za nás oba dva poděkovala panu Petrovi za velice milý komentář v Návštěvní knize. Ještě jednou, děkujeme.
Přejeli jsme k dalšímu jezeru a tím je jezero s přehradou Möhnesee. Celé dopoledne je ohromná mlha, ale když se zvedne, tak je tady moc hezky. Opět projíždíme několika přírodními parky, ale všude je vidět co i tady napáchal kůrovec.
Člověku je smutno, když vidí, co dokázal napáchat maličký brouček jménem kůrovec. Projíždíme už třetí spolkovou zemí, kde je situace v lesích k uzoufání. Ohromné plochy jsou vykácené a další obrovské plochy čekají na vykácení. Někde je vidět, že celé skupiny stromů jsou ponechány osudu a kácet se nejspíš nebudou.
Jen se tak domníváme, protože stromy jsou suché dlouhou dobu, rozhodně víc jak rok. Všude je spousta dřeva, která čeká na svoz anebo taky tady zůstane.
Někde po vykácení smrků zůstaly jenom listnaté stromy a někde jsou ostrůvky ještě zdravých smrků. Nevíme, jaká je v Německu strategie v boji s kůrovcem, každopádně, asi jim to tady funguje jako u nás, tedy, nic moc.
Jezero Möhensee je tvrdý oříšek na parkování. Opět je to tady tak jako u jezera Edersee, kde jsme měli na výběr parkovacích míst několik možností. Tady je jakékoliv parkovací místo, i úplně blbé na trávě nebo zastrčené v lese osazené parkovacími automaty, které i když je po sezoně jsou stále funkční.
Tak jsme si projeli polovinu jezera a bez úspěchu, až Zdenda našel na mapě parkoviště kousek nad jezerem a jak jinak u kostelíčka. Ale co, parkoviště je super, jsme pěkně uklizený a samozřejmě, už tu jsou dva kolegové.
Ale všichni stojíme hezky stranou, tak snad nebudeme místním překážet.
Obyčejně poslední záchranou bývají parkoviště u hřbitovů, ale tentokrát je to u překrásného a velmi zajímavého maličkého kostela se spoustou kamenných soch na zahradě.
Ke kapli Drüggelter neexistuje žádný dokument o jejím původu, ale křesťanské odkazy, jsou vepsány do této neobvyklé kaple v jejím tvaru, orientaci, proporcích, uspořádání sloupů a její kapitální výzdobě – viditelné i neviditelné.
Pravděpodobně byla postavena křižáky – podle vzoru kostela, božího hrobu v Jeruzalémě. Opravdu je to velmi zajímavá stavba, 16 sloupů uspořádaných do dvou prstenců podpírá strop dvanáctiúhelníkové místnosti o průměru pouhých 11 m. Vnější prstenec sloupů se skládá z 12 sloupů. Na úzkých pilastrech a stejných sloupech spočívá křížová klenba.
Vnitřní prstenec tvoří dva sloupy a dva výrazně silnější, zděné pilíře. Mezi prvním a druhým pilířem je natažena valená klenba, do které se zařezávají čepice stehů křížové klenby.
Za kapličkou v zahradě je několik soch uspořádaných do kruhu. Je to tu takové magické místo.
Opět, cyklostezka kolem jezera je perfektní a není na co si ani v nejmenším stěžovat. Půlka trasy je podél silnice po široké cyklostezce vedle silnice a půlka je lesem, což je zážitek.
Samotná hráz přehrady je pěkná a veskrze bych řekla, že je to tu moc hezké.
Spousta odpočinkových míst, laviček, všelijakých vyhlídek a světe div se, všude jsou odpadkové koše.
Třešničkou na dortu je vyhlídková věž. Přiznávám, že mě se tam zrovna šplhat nechtělo, ostatně, někdo musel hlídat kola, to dá rozum. Ale Zdenda zachránil čest rodiny a na vyhlídku vyšlapal.
Odpoledne je příjemně, i když teploty maličko spadly, a protože bylo dneska cvičení tak jsem si dala taky hodinku. Tímto pozdravuji kolegyňky cvičenky z Káraného. Jelikož mi chodí zprávy o času cvičení, vždycky se k Vám přidávám. Dneska bylo cvičení dopoledne, ale budiž mi omluvou, výlet na kolech.
Tak cvičení s Vámi doháním odpoledne. Moc vzpomínám na úžasných pět měsíců cvičení, které jsme s Martinou s Vámi absolvovaly.
Kdy jsme se s Martinou vzájemně hecovaly a povzbuzovaly a jak moc hezky jste nás dvě vzaly mezi sebe. Moc mi chybíte, a tak alespoň na dálku se k Vám vždy přidávám a vzpomínám na ty Vaše úžasné hlášky. Děkuji za vše.
Zdenda doplnil na YouTube vida i z předchozích dnů.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa byla kratší.
Včerejší trasa byla: