Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Bourges je další město na naší cestě. Historické městou Bourges se hlavně pyšní ohromnou, proslulou katedrálou z let 1195 až 1260.
Je to budova, která je vidět už z dálky. Příjemné veliké parkoviště je vlastně jen kousíček od centra a podle nás je i bezpečné.
Stojí tu s námi několik obytných aut a jak tak chvíli koukáme, nikdo se tu nepotuluje, abychom měli strach auto na půl dne opustit.
Hned bych doporučila, zajít si do infocentera, kde nafasujeme mapu historické části s tou nejlepší trasou.
Většinou je škoda, když už jsme na takovém to místě a mineme nějakou hezkou stavbu. Bourges, jak píše průvodce, je plné hrázděných staveb, ale není to až taková paráda.
Jasně, hrázděné stavby jsou vždy hezké a pokud jsou opečovávané, tak jsou krásné, ale tady by trochu víc lásky a péče snesly.
Gotická katedrála St.-Étienne byla už v roce 1093 zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO a myslím, že opravdu právem.
Občas se stane, že nám některá památka, nebo nějaké místo tak úplně na seznam nepasuje a jen se divíme, že to až taková paráda není, ale mnohdy se jedná jen o historickou kontinuitu, nebo o místo, které si zápis jednoduše nějak zaslouží, ale tato katedrále je vyloženě úchvatná už z venku.
Tím, že postrádá příčnou loď navazující na hlavní loď, tak je katedrála jaksi hodně štíhlá a nesmírně vysoká. Bohužel, dneska máme smůlu, protože celou katedrálu mají na celý den rezervovanou filmaři a taky se tu všude pohybují lidi v historických kostýmech. Nevadí, podíváme se do katedrály zítra po ránu, ještě než odjedeme. Naštěstí jí máme jen asi kilometr od nás.
Jdeme tedy rovnou do města, a jak je vidět z plánku, historická část je maličká a těch pár uliček jsme prošli za odpoledne. Jen jsme přepískli oblečení.
Dneska je krásných 20°C a my jsem docela dost oblečený a to si nesu ještě v batohu triko s dlouhým rukávem, svetřík a ponožky, to kdyby punčocháče nestačily.
První opravdu hodně teplý den. Docela hezké město, ale jak už jsem se zmínila výš, trochu péče by rozhodně neuškodilo.
Nachodili jsme krásných 6,5 km a jdeme zpět na parkoviště. Zdenda je čím dál víc nastydlý a má rýmičku, klasickou mužskou smrtelnou nemoc.
Večer, když jsem Zdendu požádala, jestli by neumyl po večeři nádobí, bylo mi řečeno, že přeci musím vidět jak trpí, smrt na jazyku a já bláhová chci aby umyl nádobí.
Se slovy, kdoví jestli se dožije rána mi bylo jasné, že je opravdu, ale opravdu nemocný. Nafasoval paralen, horký čaj, lžíci medu od Lenky Šestákový a šel do kanafasu. Uvidíme, co se z toho vyklube.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: