Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Pěkně se ochladilo. Ráno je krásných 10 °C což na konec srpna není nic moc.
Máme v plánu podívat se na kolech do města Darmstadt, ale v 9 h začalo pršet, a tak nevím, jak ten výlet dopadne. Asi nepojedeme nikam a zůstaneme stát na místě. Potřebujeme si leccos udělat jak na stránkách, tak přerovnat a uložit všelijaké stažené dokumenty, roztřídit je do složek a pak všemožně, na různá místa za zálohovat pro případ ztráty jednoho nebo druhého počítače.
Při poslední vykrádačce, když nás v Marseille vykradli a vzali s sebou i můj počítač, jsem nenávratně přišla o spoustu soukromých fotek z různých dovolených, akcí a veškeré fotodokumentace různých rekonstrukcí. Jsem hloupá, vše jsem měla v počítači a vůbec mi nepřišlo na mysl, že bych taky o ten svůj počítač mohla přijít. Leč, chybami se člověk učí a už si vše zálohuji. Bohužel, pozdě.
Nakonec se obloha roztáhla a počasí umoudřilo. Popojeli jsme blíže k městu a jdeme pěšky.
Darmstadt je dalším městě na naší cestě směrem na Expocamp. Expocamp, je už naše tradiční zastávka v této oblasti, vlastně každý rok se tam zastavujeme při cestě domů, protože jednak se nám tam narodil náš Flíček,
pak tam byla obrovská prodejna s velkým množstvím značek obytných vozů a karavanů a hlavně, mohli jsme tam sledovat novinky a držet krok s vývojem. Nové modely, nové řešení interiérů, a zachytili jsme i novou značku na trhu jakou bylo Etrusco nebo Etrucko, teď nevím úplně přesně jak se to píše, ale myslím, že s c. Nicméně, Expocamp – Hymer Word Groupe opustil po mnoha letech areál, část prostor převzal další velký hráč na trhu obytných aut Gumma a tak jsme zvědavý, jak a kam postoupili práce na nové hale a kolik bude modelů a aut v nabídce.
Takže zpět k Darmstadtu. Jediný nálet v roce 1944 zničil prakticky celé město, ale něco málo zůstalo, a to co se nově stavělo, tak se většinou stavělo s citem.
Nejpozoruhodnější památkou je Svatební věž s pěti prsty. Vysoká věž, je vidět snad odevšad a je to docela unikátní stavba.
48 metrů Hochzeitsturm stojí hned vedle Ruské kaple.
Která je taky překrásná.
Klasická cibulovitá architektura a samozřejmě, jak jinak spousta zlata. V roce 1901 velkovévoda Ernst Ludwig svolal několik představitelů Jugendstilu, německé formy secese.
Umělcům ze všech možných profesí, stavařům, návrhářům, malířům, sochařům a dalším poskytl prostor pro svojí seberealizaci, práci a život a nechal umělce pracovat.
V té době vznikla spousta pozoruhodných staveb v celém městě.
Expresionistická cihlová Lví brána Löwentor z roku 1924 je ohromující. Několik monumentální lvů střeží vchod do velkého městského parku, kde je několik jezírek, fontán a spousta soch včetně velice starého arboreta.
Mohutné, velmi staré stromy, krásně upravené trávníky, spousta zákoutí s lavičkami, besídky a altány, to vše je Rosenhöhe.
Úplně na vršku je překrásně upravená Růžová zahrada plná kytiček a hlavně, spousta růží, jiřin, letniček i trvalek.
Ohromné množství všech možných kytiček,
je to velká radost se tady procházet anebo jen chvíli posedět na lavičce.
Samozřejmě nechybí několik bazénků s lekníny úžasných barev a vše je upravené, čisté, lavičky, skulptury a sochy.
Nevím, na co se dříve dívat a co dříve obdivovat. Krásný kout města, kde je docela dost návštěvníků, protože je sobota, ale hlavně, je to tady tak veliké, že nehrozí jakýkoliv kontakt.
Nejvíce lidí je samozřejmě na Marktplatz, kde se dneska koná sobotní trh. Prošli jsme si ho, to je jasné a jen pro informaci, zde je pár cen.
Ten, kdo s námi cestuje už asi zaznamenal můj maličký povzdech, nebo spíše údiv nad cenami ovoce, a hlavně pro mě naprosto udivující cenou mirabelek, u nás se jim říká špendlíky.
Maličké blumy, které rostou okolo silnice, a právě v této době dozrávají. V životě jsem je neviděla prodávat v českém obchodě, protože to co je podél silnice jako plevelnatý keř nebo strom to se zkrátka v Čechách neprodává a tak to je i se špendlíky.
Ovšem v Německu by asi nikdo špendlíky někde u pangejtu nebo mezi loukami netrhal, a tak se mirabelky prodávají. Lidl je prodávají v malých, půlkilových vaničkách za 2,30 eur a tady na trhu je cena ještě lepší. Maličko mi to rozum nebere, ale holt, jiný kraj, jiný mrav.
Nakonec jsme po městě nacaprtali krásných 8 km.
Přejeli jsme pár kilometrů na stání pro obytná auta do městečka, kde je avízovaná možnost připojit se na elektřinu, což samozřejmě potřebujeme. Naše baterky v nástavbě už definitivně odešly do věčných lovišť a my nemáme proud už vůbec, ale vůbec žádný.
Vlastně máme, jen na ledničku, aby se hodila jiskra na plyn a na čerpadlo, ale nesmím dlouho napouštět vodu. Svítíme žárovičkami na tužkové baterie, zkrátka, je to boj. Stále více se přikláníme k tomu, že pořídíme LifePo baterie, ale ta cena, ta cena mi nedává spát. Jeden pan kolega, který s námi cestuje a četl moje stýskání nad bateriemi nám poslal odkaz na prodejnu těchto baterií v Ostravě, kde se dají koupit tyto LifePo levněji, za což ze srdce a velmi děkujeme.
Bohužel, cena by byla příjemnější, ale jsme hodně limitovaný prostorem pod sedačkou, což je první problém a přiznávám, že raději si připlatíme a koupíme baterii u našeho elektrikáře, opraváře, dodavatele všeho potřebného, kterého známe, na kterého je spolehnutí a tím je Tomáš Brabec se kterým jsme už problém baterie probírali a o kterém jsem už tady několikrát psala.
Hlavně se mi jedná i o záruku. Naše zkušenosti jsou s uplatňováním záruky jakékoliv, na cokoliv většinou dost špatné. Prodejci se obvykle kroutí jako hadi, než s reklamací souhlasí jako s oprávněnou, než reklamaci vyřídí a u pana Brabce mám záruku, že za tu hromadu peněz dostanu kvalitní baterii anebo, že se postará o nápravu k všeobecné spokojenosti.
Zároveň se postará, že nám bude v autě vše fungovat, jak má. Ostatně celou elektřinu nám propojoval se všemi postupně kupovanými udělátky a doplňky, abychom mohli jezdit tak jak jezdíme, a tak ví co a jak nám tady funguje, teda teď nefunguje, ale fungovalo a doufám, že zase jednou fungovat bude.
Video pro dnešní den,klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: