Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Včera večer se ukázalo, jak je těžké odhadnout pozdější zaplněnost, obsazenost stání pro obytná auta.
Byli jsme se tady kouknout na místo na noc s tím, že je tady hlavně možnost napojení na proud, tak jestli to je opravdu tak a pak, kolik je tady místa.
Vrátili jsme se k McDonald’s abychom byli chvíli na internetu, vložili do stránek, Zdenda uložil filmík z výletu na kolech a tak podobně. Nějak se nám to naše letní putování komplikuje. Nefunguje mi jedna plotýnka na sporáku, nemáme internet kromě osekaného Facebooku a nemáme elektřinu, protože nám definitivně odešly nástavbové baterie. Proto potřebujeme na zásuvku, protože jinak máme proudu tak na půl hodiny pro počítače a běžný provoz anebo musíme vypnout měnič, svítit lampičkami na tužkové baterie a proud máme sice do rána, ale jen na to nejnutnější. Rozhodně ne na svícení a pro počítače už vůbec ne.
Takže můžeme fungovat jen na to co máme v bateriích v počítači, pak holt vše vypnout a jít do hajan. Ale ono to není taky k zahození. Ale abych se vrátila ke stání. Okoukli jsme místo, kam se vejde určitě na 20 obytek, jsou tam tři a několik stojanů po čtyřech zásuvkách, nikdo není připojený, paráda.
Je hnusně, neděle večer a městečko Heilbronn není ničím zajímavé, aby se sem sjeli davy kolegů. Ovšem, jaké je naše překvapení, když se po návratu na parkoviště tak tak vejdeme a zásuvky jsou všechny obsazený.
Tak máme smolíka. Centrála nepřipadá v úvahu a nastartovat motor, dobít boosterem baterie taky nejde.
Baterie v nástavbě mě už začínají docela štvát. Počítali jsme s tím, že nám vydrží dva roky, ale zatím se to ani jednou nepodařilo. Vždy se nám měsíc před návratem odporoučely a nechaly nás na holičkách. Vlastně, co dva roky řešíme na konci léta nedostatek elektřiny s tím, že je léto, sluníčko svítí jako o život a my jsme bez proudu. Velmi vážně začínáme uvažovat o Lifepo bateriích, ale je to hrůza peněz. Zase na druhou stranu bychom měli po problémech s životností klasických trakčních. Jak už jsem se zmiňovala, když jsme vyjížděli, před sedmi lety, tak informacích bylo poskromnu, a ještě se velmi lišili.
Cena byla přímo astronomická, 200 baterky tenkrát stály kolem 90 tisíc, a to jsme odmítli dát. Hlavně tenkrát je měl opravdu málokdo a nikdo nebyl schopen říct, kolik baterky vydrží, a i kdyby byl, tak opravdu 90 tisíc bychom docela určitě nedali.
Čas poskočil, jsme o sedm let dál, informací je mnohem víc a hlavně, cena baterek klesla o víc jak polovinu, což už je zajímavější. Předpokládám, že se Zdenda bude radit s Tomášem Brabcem, který nám už od začátku montuje vše, co potřebujeme, hlavně, co se týká elektřiny, solárních panelů, boostru a tak podobně, abychom byli maximálně soběstačný.
Zdenda bude dávat do kapitoly Opravy a úpravy kontakty na pana Brabce, protože rozšiřuje záběr svých činností spojených s obytnými auty a karavany a hlavně, jsme s jeho prací velmi spokojeni. Naposledy nám montoval markýzu a opět, kvalitní práce, skvělá domluva a slušná cena. Co více si přát.
Zatím co tady líčím naše peripetie s nedostatkem elektřiny prohlédli jsme si jako první městečko Bad Wimpfen a následuje městečko Mosbach.
Bad Wimpfen je taková perlička v údolí řeky Neckar, kde je spousta hradů, zámků a překrásných městeček. Bad Wimpfen je velmi staré císařské město.
Když jdeme od velmi příjemně řešeného parkoviště, uličky se klikatí vzhůru a jsou opravdu překrásné.
Ohromné staré hrázděné domy a z několika míst je úžasný výhled do dáli, hlavně na řeku Neckar a nížinu kolem řeky.
Máme tady vlastně jen hodinovou zastávku, abychom si městečko prohlédli a jedeme dál. Stále se držíme řeky Neckar, která se před námi klikatí. V dalším městečku zastavujeme a v klidu obědváme.
Po řece se sunou šífy plné materiálu. Jen zíráme, jaký je tady provoz. Velké množství všeho možného, včetně starého železa pluje po proudu a proti proudu. Řeka je tady maximálně využívána.
Dalším městem je Mosbach, který je kousek stranou, jen pár kilometrů od řeky Neckar, ale jedeme tam jednak pro to, že je to údajně moc hezké město a hlavně, je tady stání pro obytná auta s elektřinou, kterou teda opravdu potřebujeme.
Stání je tady velké, příjemné a zdarma a elektřina stojí 2 kW za 1 euro, což je skvělé.
Nemusíme jít spát se slepicemi, ale po včerejších zkušenostech nenecháváme nic náhodě. Přijeli jsme poměrně brzo, na parkovišti je hrstka kolegů, ale včera to bylo stejné.
Tak, než jdeme do města, Zdenda natáhl prodlužovací kabel, zaplatili jsme euro a tím jsme zablokovali jednu ze zásuvek.
Je jich tady dost, opět tři stojany po čtyřech zásuvkách, ale až se vrátíme, tak už by mohli být zaplněné a my ten proud opravdu potřebujeme.
Mosbach je opět kousek od nás, ale stejně jsme nachodili jen tady přes pět kilometrů, ale stálo to za to.
Další překrásné město, které by byla škoda si nechat ujít.
Zítra jedeme brzičko dál do města Heidelberg, které je přímo klenotem na řece Neckar.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: