Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Čas rybaření u Pepy s Hankou se nám pomalu chýlí ke konci.
Včera byl Zdenda celý den na rybách, ale chytal sám ze břehu. Pepa měl jiné povinnosti a Zdendovi sedět hodiny a hodiny na břehu a čekat na záběr nevadí. To je o té slavné trpělivosti, kterou já nemám. Nedokázala bych několik hodin sedět a čekat, jestli se nějaká ryba uráčí a spolkne moji návnadu, a i pak není jisté, jestli je ulovena.
Nicméně, Zdenda rád sedí u vody a čeká a já si zase pro změnu ráda při té příležitosti přečtu kousek pěkné knížky. Zdeneček přišel domů až v jednu hodinu v noci a byl úspěšný.
Chytil nádherného velkého candáta, několik menších a kapříky.
Jednomu dal milost a jednoho si vzali rybáři, kteří k Pepovi přijeli z Čech zarybařit si na Ebru.
I takovýto kapři se tady dají chytit, a to, jak pánové říkali, není zdaleka velký kus. Údajně bude mít kolem 10 kg, prý dobrý, ale zase nic světoborného, ale podle mne je to ohromný kapr.
Dají se zde ulovit daleko kapitálnější kousky, hlavně sumci tu jsou obrovský. Tak mám hned po ránu radost s úžasného úlovky.
Zdenda ryby vyfiletoval, a zamrazili jsme je. Mám plný mrazák ryb a už se mi dovnitř nevejde ani kousek masa. Tak holt budeme jíst ryby, což tase není až tak špatné. Ba přímo vynikající.
Ryby milujeme. Se slzou v oku vzpomínám na víc jak měsíc v Norsku, kde jsme měli báječné čerstvé tresky a makrely každý den.
Loučíme se a odjíždíme. Bylo nám tady moc dobře, ale je čas už odjet. Jak se říká, návštěvy mají být krátké a my jsme se tu zdrželi přes týden.
Jak už jsem se zmiňovala, Pepa s Hankou tu mají kamenný dům, kde v patře ubytovávají rybáře, dá se tu stát s obytným autem a k dispozici jsou i karavany k pronájmu. Není problém se domluvit s Pepou na podrobnostech a rybařit se dá jak Zdenda předvedl i ze břehu. Není až tak potřeba mít pronajatou loď a chytat v hloubkách. Pepa poradí kde koupit povolenku a Cotto, denní povolenka, poradí, na co chytat, co si pořídit a samozřejmě i případnému zájemci sdělí ceny za místo na stání obytného auta, za ubytování v domě, za povolenku, za loď atd atd.
Teď tu jsou 4 rybáři z Čech, kteří sem jezdí už několik let. Ostatně, spousta klientů se k Pepovi opakovaně vrací. Na břehu si postavili stan na noční rybolov, přivezli si spacáky a rybaří ve dne z lodě, v noci ze břehu a úlovky mají úžasné. Je to hodně podobné, jako když rybáři jezdí do Norska na tresky, pronajmou si rybářskou chatu, kde jsou mrazáky a každý den rybaří. Domů si pak vezou bedny ryb. Tady jen ten rozdíl, že na Ebru se dá chytat prakticky celý rok, a i v listopadu je tady velmi příjemná teplota.
A my už jedeme nádhernou, přenádhernou krajinou kolem Ebra směrem k deltě. Všude je Ebro. Před námi, za námi a kolem nás a když to zrovna není Ebro, tak jeho přítok. Maličko jsem plánovala výlety na kolech, ale tady to moc nejde.
Ebro je v této oblasti hodně v kopcích, často ho vůbec nevidíme, protože kolem řeky nevede žádná silnice a bylo by to jen po silnici do příšerného kopce a pak hned dolů, jako naše dnešní cesta. Snažíme se jet co nejblíže řece a stejně jsme dost daleko.
Vesnice Fayón byla zaplavená díky přehradě a přenesená kus výšce.
Takových vesnic bylo hodně, které se díky přehradám zaplavily, ale co naplat.
Ohromné sady ovoce, které míjíme jsou všechny zavlažované. Všude jsou trubičky s vodou, protože jinak by tu zhola nic nerostlo.
Díky vodě se celý kraj proměnil v ohromnou ovocnou zahradu až nám to občas rozum nebere.
Takové obrovské množství ovoce, které se tu daří díky podnebí a vodě vypěstovat je neuvěřitelné a všechny sady jsou perfektně udržované, bez plevelu, sestříhané a zvláčené.
Viděli jsme v práci stroj na podzimní sestřih meruněk a broskví. To je klíčové ovoce tohoto kraje.
Stroj, velmi podobný myčce na auta, jen místo kartáčů má ostré kotoučové pily, které jsou vzdálenostně nastavitelné. Traktor jede a pily řežou vše, co přečnívá.
Pak se nemůžeme divit, že je jeden řádek jako druhý. To samé se používá i na velkých vinicích. Pak už je zapotřebí jen velmi málo lidí, kteří jsou a vystříhávají vnitřní zahuštění stromků, ale tím, že se všechno drží ve velmi malé výšce, je to práce sice těžká a fyzicky náročná, ale pořád lehčí než lézt po žebříků.
Zkrátka, tady je vše podřízeno maximální efektivitě a maximálním výnosům.
I z toho důvodu jsou ovocné sady ve velmi krátkých intervalech obměňovány.
Jakmile začne výnos klesat, okamžitě se stromy vytrhají a hned se sází nový stromky.
Změna programu vyhrazena.
Původně jsme měli dojet až do městečka Riba-roja d´Ebre, ale do cesty se nám postavila vyhlídka, kterou si samozřejmě nemůžeme nechat ujít.
Tak Zdenda hned zatáčí a jedeme do kopce kde je nejen vyhlídka, ale i zona akampada a maličký kostelík.
Všude grilovací místa, sezení a všude je čisto. Jen je škoda, že ještě nebyli pro přeplněnou popelnici, protože kdyby zafoukal vítr, zbytky po grilování budou po celém kopci.
Zřejmě je místo dost navštěvované a není divu. Nádherný výhledy do dáli jsou úžasné.
Nefouká vítr, opírá se do nás sluníčko, a tak proč tu nezůstat přes noc.
Jak říkají někteří kolegové „na divočáka“, což mi přijde jako dost příšerné pojmenování stání mimo kempy.
Zdenda po dlouhé době vzlétnul s droníkem. Paráda, aspoň vidíme, co je pod námi.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. ( bude vloženo později )
Dnešní trasa je: