Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Bodamské jezero je pro Němce synonymem poklidné dovolené poněkud luxusnější, ale snad všichni Němci se už zde vystřídali a Bodamské jezero navštívili alespoň na jednodenní výlet.
Ubytování je mnohem dražší než kdekoliv jinde, protože kdo chce strávit dovolenou u Bodamského jezera, tak ten si holt musí připlatit.
Cestovatelé v obytných autech se tu jen tak někde na parkovišti, zdarma, moc nechytnou. Ještě malou šanci na zaparkování mají malé vestavby, ale parkoviště jsou, a alespoň co jsme my viděli veskrze placené.
50 centů až euro na hodinu, což při stání na celý den, do večera, není zrovna málo. Ale stejně se pak musí někam odjet, a to většinou dost daleko od jezera směrem do vnitrozemí. Kemp jsme zatím viděli jeden, ale jeli jsme jen okolo a cenu nezjišťovali.
Téměř podél celého jezera vedou cyklostezky a cyklistů je tu ohromné množství. Někde jsou dokonce srandovní značky, které varují před čelní srážkou cyklistů. Škoda, že jsem jí nevyfotila, ale spousta takových podobných zajímavostí mě dojde později.
Nad námi se objevuje vzducholoď, která z Friedrichshafen startuje na okružní pouť nad Bodamským jezerem. Je to ohromná vzducholoď, která pokračuje v tradici založené Ferdinandem Grafem von Zeppelin.
Zeppelin dohlížel roku 1900 na první let první velké vzducholodě, která učinila jeho jméno nesmrtelným. Ale do Friedrichshafen se podíváme a k panu von Zeppelin se vrátím později.
Teď jsme navštívili městečko Wasserburg,
což je ostrovní městečko, kam vede po hrázi vlak a silnice.
Namačkané na sobě tu stojí hrad, kostel s cibulovitou kopulí
a štítová soudní budova, kde byly v 17. století douzeny čarodějnice.
Dnešním cílem je výletní městečko Lindau, které je plné návštěvníků, turistů a samozřejmě dovolenkářů, kteří bydlí v nesčetných, naprosto úžasných hotýlkách.
Nejsou tady žádné obrovské hotely, ale vše je v původních domech z přelomu minulého století. Pár nových domů je, ale jsou to spíše výjimky.
Lindau je další ostrovní městečko spojené s pevninou silničním mostem a železnicí po hrázi.
Do přístavu každou chvíli připluje nějaká výletní loď spojující hlavní města na pobřeží Bodamského jezera. Konstnaz – Kostnici, Friedrichshafen a další důležitá města včetně trasy do Rakouska a Švýcarska.
Přístav v Lindau hlídá ohromný kamenný lev a samozřejmě kouzelný maják.
Na nábřeží je, jak jinak, spousta kaváren a venkovních restaurací. Vypadá to, že tu nic jiného nemá šanci a při pohledu na hemžení návštěvníků, se člověk ani nediví. Lindau je překrásné město s moc hezkým starým městem.
Ulice lemují hrázděné a štítové domy a opět s velmi zajímavými a luxusně vypracovanými tepanými vývěsnými štíty. Řekla bych, umělecky vypracované vývěsní štíty je hodně Německá záležitost. Nikde jinde v Evropě, co si tak vzpomínám a pamatuji jsme tak krásné vývěsní štíty neviděli.
Kdyby jen nic jiného, tak toto se dá obdivovat donekonečna, protože každý vývěsný štít je úplně jiný, ale všechny jsou překrásně vypracované.
Gotická Stará radnice – Altes Rathaus prošla v době renesance modernizací, která jí přidala venkovní schodiště a naprosto úžasné venkovní malby.
Pomaličku se vracíme zpět a rádi bychom se někde vykoupali. Nakonec se nám to dvakrát podařilo a vykoupání v čisťounkém jezeru je příjemné zpestření na zpáteční cestě. Pravda, vezli jsme si s sebou plavky, to kdyby bylo nějaké místo, kde se nedá koupat na hambato, což skutečně první místo bylo a kde jsme se nic netuše koupali na okraji vesnice na soukromém pozemku.
Druhé místo bylo u jezera kam cesta vedle lesem a tam už jsme plavky nepotřebovali. Původní trasa byla něco málo přes 30 km a nakonec jsme ujeli víc jak 50 km. Jsem příšerně utahaná, protože na mém novém kole, oproti původní vestavbě musím hodně šlapat a motoru hodně pomáhat což pro netrénované svaly je náročnější, ale jsem tomu ráda.
Aspoň udělám něco více pro zdraví. Na starém kole jsem měla nahozenou jednu rychlost a když bylo potřeba, tak jsem si pomohla páčkou plynu, tady nic takového nemám. Do kopce mohu přeřadit jen na nejnižší převod a nejvyšší přípomoc, ale ani zdaleka to nestačí, holt musím pořádně šlapat.
Ale to je skvělé a jsem ohromně spokojená. Trénuji svaly a jízdní vlastnosti kola jsou nesrovnatelné. Dokonce jsem jela z kopce 50 km rychlostí, což kdyby mi neukázal displej, tak jsem o tom ani nevěděla. Vždy jsem měla maximální rychlost z kopce kolem třicítky a měla jsem smrt v očích, teď je to pohodička, kolo se chová přímo vzorně.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: