Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Dneska máme na výběr hned z několika parkovišť s tím, že potřebujeme i kloudné místo na ponechání auta. Mám na mysli, co nejvíce bezpečné. Nakonec jsme zvolili velké parkoviště v Begur, kde je i několik dalších kolegů.
Tak nějak si myslím, že kdyby bylo nejhůře, že by snad zasáhli, ale to je věčné dilema. Jestli by se naopak neotočili, jen aby neměli problém. No, každopádně vše zabezpečíme, jak jen umíme a jedeme. Jak se říká, děj se vůle boží.
Tady si s barvičkami hodně vyhráli.
Anebo, více už jsme udělat nemohli a pak je to opravdu o náhodě. Tři dny před naším příjezdem tady podle recenzí na park4night někoho totálně vykradli, ale to bychom nemohli udělat krok od auta a pak už snad ani nemá cenu obytné auto mít. No nic.
Jedeme na výlet, který Zdenda naplánoval a je to taková tour po starých městech v okolí a zároveň se ještě podíváme na další možnosti parkování.
Hlavně bychom potřebovali aspoň na jeden den volný internet.
První naší zastávkou je naprosto kouzelné městečko Pals. Ale je na příšerném kopci. Ono se sice řekne 200 m převýšení, není nic moc. Ale na pár metrech vydupat těch 200 m je i pro mne s elektrokolem docela zabíračka.
Odměnou nám je jedno z nejmalebnějších měst na pobřeží Costa Brava, a to díky své staré gotické čtvrti. Celá čtvrť byla velice pečlivě a kompletně obnovena do své bývalé nádhery.
Vesnice stojí na vrcholu Puig Aspre a celá oblast je charakteristická svými rýžovými poli, a rýže odtud je údajně velice kvalitní a tudíš i velice drahá.
Bažinaté prostředí nahrávalo vzniku jednoho rýžového pole za druhým. Dneska je veškerá rýže sklizena a pole čekají na zorání, odpočinek, zaplavení a znovu vysázení sazenic rýže pro novou úrodu.
El Pedró , historická čtvrť gotického původu s atmosférou ryzího středověku. Jen ještě chybí rytíř, jak na jeho hřbetě svého koně stoupá uličkami až nahoru ke kostelu. Krásná historická čtvrť byla prohlášena za historické umělecké místo.
Jak už jsem řekla, historické centrum stojí na kopci obklopeném pláněmi, které byly původně močálem.
První písemné zmínky o tomto městě se musíte vrátit do 9. století – doby, do které patří i hrad, který tu kdysi býval.
Nepřetržité válečné konfrontace znamenaly, že se v průběhu staletí zachovala pouze pevnost této obranné stavby.
Jedná se o kruhovou románskou věž postavenou mezi 11. a 13. stoletím. Patnáctimetrová věž stojí na přírodní skalní plošině, ve které se nachází mnoho vizigótských hrobek. V 15. století sloužila jako zvonice, a proto je známá jako Torre de las Horas (Věž hodin).
A pak tu máme gotickou čtvrť.
Dnes na místě hradu stojí dům rodiny Pi i Figueras, propagátorů obnovy gotické čtvrti v Pals.
Tento dům moderní konstrukce si zachovává stejné architektonické prvky jako zbytek města.
Dlážděné ulice přerušované půlkruhovými oblouky, fasády se špičatými klenutými okny a kamenné balkony patří mezi charakteristické rysy čtvrti.
Ani jeden z domů si nedovolí vymykat se celkovému dojmu.
Další cesta vedla přes hory a doly. Na mapě to vypadalo jako pohodlná cesta kousek nad mořem, ale opak byl pravdou.
Celá byla o tom, že v potu tváře vyšlapané metry jsme okamžitě ztráceli jízdou skoro až k moři a za rohem zase stoupali do kopce, abychom za chvíli sjeli k moři.
Ujeli jsme jen nějakých 35 km, ale trasa byla celkově hodně náročná.
Dnešní trasa je: