Hledat
Toplist
Menu
Videa - A léta běží
Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků
-
Cahors - Francie
18.10.2023Ráno je ziminka, kolem 8°C a to není nic moc. Přes den se pěkně oteplí, včera bylo dokonce 22°C, což je paráda, ale večer už musíme topit.
Za chvíli budeme ve Španělsku a tam to bude o poznání mnohem lepší. Hlavně se těším na rybičky a na Ebro. Jen doufám, že nějaké budou. Zdenda si koupí rybářský lístek, nějaké koto a rybičky budou.
Po ránu pro změnu opět prší, je zima a my jedeme dál. Dneska putujeme zase jinou, krásnou krajinou. Kamenné vesnice jsou úchvatné, jen kdyby zasvítilo sluníčko, i fotky by byly mnohem hezčí. Takto je vše hrozně temné. Říkám si, jaká je škoda, že mnozí cestovatelé mají málo času a většinou se zaměří na nějakou vyhlášenou památku nebo oblast, tam dojedou po dálnici, chvíli pobudou a jedou zpět.
Někdy si říkám, proč se nezaměří právě třeba na venkov, na prozkoumání nějaké venkovské oblasti, aby lépe poznali zemi, kam jedou na dovolenou. Ale když máme na výlet nějakých 14 dnů, pak je to opravdu jen průlet a na poznávání nezbývá čas.
Ale pravdou je, že některé vesnice zdolat je občas adrenalinový zážitek.
Jako tato vesnice, z části postavená z krásných kamenných domů a jedna jediná silnice vede skrz vesnici. Padák dolů a prudká zatáčka doleva, a to si v klíčové zatáčce někdo nechal auto.
Vlastně tady mají takové úzké silnice dvě, obě jednosměrné. Jedna tam a druhá zpět, jinak se vesnicí projet nedá.
Delší a větší auta mají smůlu. Před vesnicí jsou zákazové značky, max je 8 m, což i s koly na zadku máme tak akorát. Možná maličko víc.
Naštěstí se k poledni vyjasnilo a sláva, máme sluníčko. Hned je život veselejší. Pane, jak slunce dokáže zvednout náladu. Jedeme do městečka Cajarc a tam podél řeky Lot do historického města Cahors.
Ovšem, cesta je to vysloveně zážitková. Silnice se vine nad řekou Lot a je naprosto fantastická.
Ve skále je vytesáno několik kamenných mostů a my jedeme vysloveně kousek od skály.
Někde je skála tak nízko, že je uvedená i značka s výškou. Takže opět, nic pro dlouhé a vysoké cestovatele. Některá obytná auta, jako třeba velké alkovny jsou hodně vysoká a tady by měly velký problém. Respektive, touto cestou by jet nemohly, ale jak říkám, všude jsou značky a ten, kdo je nerespektuje by měl holt smůlu.
My víme, že projedeme, nejsme až tak vysocí, ale spíše mě vadí kamení, které ze skal všude kolem může na nás spadnout.
Zatím jsme měli kliku a popadané kamení vidíme akorát na silnici. Ale jak se říká, tak dlouho se chodí pro vodu, až se ucho utrhne a je malér.
Nechci nic přivolávat, tak snad budeme mít opět štěstí. Tak, ono toho kamení až tolik nepadá, je to hlavně a vždy o náhodě.
A opět tu máme nádherné kamenné domy. Pane jo, zalité sluncem vypadají úplně jinak.
Domy jsou moc hezké a některé vesnice mají domy přilepené pod skálou jako vlaštovčí hnízda.
Hodně vzpomínáme na Kanárské ostrovy, kde skalní cuevy jsou dost běžné.
Tady jsou taky parádní ale velmi ojedinělé.
Zase to má výhodu, že když potřebujeme místnost navíc, tak vytěžíme trochu kamene a hned je více prostoru.
Ale pravda je, že tady by to měli mnohem náročnější než na ostrovech, které jsou ze sopečného materiálu.
Než jsme ráno vyjeli, připravila jsem si sladkost ke kávě a to, jablečné štuclíky. Listové těsto jsem měla v mrazáku ještě z Čech.
A tak jen nastrouhat jablka, stačí čtyři větší, trocha rozinek, oříšků, vajíčko na potření a zlatá, stříbrná remoska.
Po devíti letech provozu mě letos v létě definitivně odešla do remoskového ráje a já si musela koupit novou. Mile mě překvapilo, že cena je úplně stejná jako před devíti lety.
A takto vypadá pečení za jízdy.
Díky tomu, že máme dobíjecí booster, mohu za jízdy péct a nevybíjím enormně baterku. Zvláště, když je skoro celý den pod mrakem.
Dojíždíme do cílového města Cahors a opět začalo pršet. V Cahors je problém s parkováním, ale my si ho chceme zítra prohlédnout, a tak řešíme, kde zaparkujeme. Cahors má sice stání pro obytná auta, ale jen pro tři a samozřejmě, jsou plné.
Další velké parkoviště, kousek dál je odpoledne ještě plné aut a my musíme počkat do večera, než se to velké parkoviště uvolní. Stojíme na příjezdové cesto na stání, jsme v autě a čekáme. Do města chceme jít stejně až zítra, ale mám naplánovaný velký úklid, a to tady nejde. Každopádně, máme štěstí, kolegové odjíždí a my si můžeme stoupnout na jejich místo.
Vedle nás v maličkém stanu je postarší francouzska, která hned zjišťuje kdo je kdo a referuje, nevím o čem. Každopádně, má přehled a je velmi milá. Nevím, co jí vede k tomu spát tady pod stanem, ale rozhodně není bez peněz, aby z nouze tady spala. Opět, škoda, že neumíme jazyky.
Video z cesty pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
