Hledat

Toplist

Menu

Videa - A léta běží

Zaujalo nás...

NAŠE AKT. POZICE

Hledej v kalendáři podle dnů měsíců a roků

• Arnac Pompadour - Francie

  17.10.2023

  Projíždíme velkým přírodním parkem Limousin, ale prší. Naprosto chápu, že je déšť potřeba.

  

  Půda je tu všude ohromně vyschlá a s ohledem na to, že projíždíme oblastí, kde je jedna pastva pro dobytek vedle druhé, chovatelé potřebují, aby aspoň trochu rostla tráva.

  

  Ale opět se ocitáme v neuvěřitelně rozporuplné oblasti. Tím, jak projíždíme venkovem, vidíme neuvěřitelně zchátralé vesnice a hned o kousek dál, vesnice moc pěkné.

  

  Tak nějak už tomu přestáváme rozumět. Kdyby to byly vesnice opuštěné, ale i v naprosto šílených domech lidé bydlí a mají před domy drahá auta. Nedá se říct, že by to byli lidé na okraji společnosti, to v žádném případě.

  

  Vesnice jsou většinou osazeny dopravní značkou s 30 km rychlostí, a tak máme plno času pozorovat a hlavně, dohadovat se, proč tomu tak je. Vidíme moc hezky oblečenou paní s pánem, jak nasedají do velikého bavoráku, mercedesu, nebo něco podobného je zaparkované vedle domku, kde už mnoho a mnoho let chybí okap a dům je z poloviny promáčený. Vždyť musí mít v bytě vlhko a plíseň.

  

  Není možné, aby dům byl zvenku viditelně mokrý a zevnitř nic. Ať mi nikdo nevykládá, že uvnitř budou mít sucho. Okap chybí určitě několik let, to není momentální situace a proč to nespraví?

  

  Zanedbané zahrady jsou jen takovou třešničkou na dortu. Co ti lidé dělají, co mají za práci a proč jim nevadí bydlit v tak ošklivých domech.

  

  A takových dohadů máme cestou přes polovinu Francie. Stále o tom píšu a stále nás to udivuje.

  

  No a ujedeme pár kilometrů dál, do další vesnice a ta je jak z katalogu.

  

  A to už jsme s rozumem úplně v koncích a naše teorie, konstrukce, a dohady berou za své.

  

  Škoda, že neumíme řeč, protože nebyl by až tak problém se cestou někde zastavit a dát se do řeči s někým u kávy, Francouzi jsou nesmírně komunikativní a dají se okamžitě do řeči.

   

  Madame de Pompadour a její zámek, tam dneska spíme, teda, kousek od něj. Jméno Pompadour je dobře známé díky oblíbenkyni Ludvíka XV.,

  

  Madame de Pompadour (Jeanne-Antoinette Poisson), které král daroval zámek Pompadour a s ním spojený titul markýza.

   

  Madame de Pompadour se ujala králových plánů a byla ceněnou pobočnicí a poradkyní, navzdory jejímu chatrnému zdraví a mnoha politickým nepřátelům. Zajistila sobě i svým příbuzným šlechtické tituly a vybudovala síť klientů a příznivců. Dávala si velký pozor, aby si neodcizila oblíbenou královnu Marii Leszczyńskou . Dne 8. února 1756 byla markýza de Pompadour jmenována jako třináctá dvorní dáma královny, což byla pozice považovaná za nejprestižnější u dvora, která jí též udělovala vyznamenání.

   

  Pompadour byl hlavním mecenášem architektury a dekorativního umění, zejména porcelánu. Byla patronkou filozofů osvícenství, včetně Voltaira. Jen je škoda, že skoro pořád krápe, mrholí anebo rovnou prší. Ale aspoň, že není zima. 

   

  Nicméně, městečko Arnac Pompadour se opět vymyká a je moc hezké. Domky jako ze škatulky, perfektně upravené zahrady.

  

  Jistě, je tu spousta návštěvníků a město určitě žije z turistického ruchu, ale takových to zámků jsou ve Francii desítky a zámek Pompadour patří mezi ty menší a spíš strohý.

  

  I když, až tak malý zase není. Ale za sluníčka je krásný. Tak aspoň jedna, dvě vypůjčené fotky za slunečného počasí.

   Dnešní trasa je:

  

« Předchozí | Další »