Klikni na odkaz níže:
Vydejte se s námi na cestu
Přesně jak bylo avizováno, o víkendu pršelo a pršelo.
Ale protože jsem úplně zapomněla na jeden výlet do městečka Überlingen, které je také na břehu Bodamského jezera, tak než všechno vypovím, podíváme se na pár foteček z Überlingenu a okolí.
Kolem nás bouřilo a večer jsme měli pro zpestření blesky, tak ty byly hodně pěkné. Bylo to takové velkolepé přírodní divadlo. V pátek jsme se stihli ještě vykoupat v našem luxusním jezeře.
Řekla bych, že toto místo mohu s klidným srdcem doporučit i na delší stání.
Kousek od nás, pár kilometrů je oficiální místo pro bydlíky, už jsem se o něm zmiňovala a tam se dá natankovat voda.
10 km je Lidl a pro zoufalce jako jsme my hned vedle McDonald ‘s s internetem. Zde jsou souřadnice STLP s vodou.
Hlavně je tu velmi příjemně, koupání je skutečně pár kroků od auta, čistá udržovaná veliká louka, toalety, sprchy,
písčitá pláž pro dětičky a pokud bychom chtěli na hambato, tak stačí sednout na kolo a zajet si kousek od hlavního koupaliště, kde je spousta míst a pohodlný vstup do vody.
Überlingen
Takže, žádný problém. Večer se veliké parkoviště vyprázdní a těch pár kolegů v obytňácích ani nestojí za řeč. Máme tady ještě malé zpestření.
Na louku pod nás přijela skupinka německých cikánů, ale byli v klidu. Žádný halasení a pokřikování. Měli s sebou něco jako kněze, zkrátka jeden pán v sobotu a v neděli dopoledne zpíval písničky, všichni se občas přidali, tak jako v kostele a s ohledem na to, kolikrát zazpíval aleluja, tak asi ty písničky byly s náboženskou tématikou. Všichni, celá skupina stáli kolem toho pána a ženy měli přes hlavu bílé šátky.
Dneska jsme celý den řešili s administrátorem naše stránky. Stále se nezobrazovaly tak jak měly. Jakmile se na ně někdo připojil ze zahraničního internetu, tak hlásily chybu a neotevřely se.
Poprosili jsme několik přátel, které máme různě po Evropě, aby vyzkoušeli, zda na svém internetu stránky otevřou, ale nikomu se to nepodařilo, samozřejmě, včetně nás.
Pár sms zpráv nás upozornilo, že stránky stále nejdou a co se s námi děje a vysvětlení operátora, že se brání útokům ze zahraničí je nám opravdu k ničemu.
Takže nastalo martyrium, spojit se s administrátorem, což není úplně jednoduché a dovysvětlit mu problém. Naštěstí naši zprávu už četl, slíbil nápravu, pak volal, že už je vše napraveno a my stále nemohli stránky otevřít.
Tak jsme to postupně vyzkoušeli v Lidl, EDEKA a McDonald ‘s, ale bez úspěchu. Tak znova volat a znova vysvětlovat. Nakonec po několikahodinovém snaží nás i administrátora začali stránky fungovat. Ne úplně na 100 %, ale vše běží tak jak má. Jen při přesunu na jiné úložiště se nám vnitřek stránek maličko hnul, ale to se určit spraví.
Slibovala jsem další recepty Švábské kuchyně, a tak tady je další. V obchodě prodávají takovéto maultaschen, a tak jsem jedno balení na doporučení Petry koupila. Údajně je to velmi dobré s vejcem. Takže, proč to nevyzkoušet. Ale nejdříve pár slov úvodem.
Maultaschen jsou specialitou švábské kuchyně. Bývaly považovaný za jídlo pro chudé lidi, protože k plnění se používalo maso, klobásy, salámy, šunka, které zbylo a nebylo ho tolik potřeba protože se do směsi přidala zelenina, z těsta se vytvořily kapsičky, uvařily, a tak vzniklo další plnohodnotné jídlo. Maultaschen je známý jako „Herrgottsbescheißerle“. Jedna z mnohých pověstí o vzniku Maultaschen praví, že v klášteře Maulbronn dostali mniši jako dárek v době třicetileté války během půstu veliký kus masa. Mniši v tu ránu měli velké dilema. Na jedné straně byla neuvěřitelná chuť na maso, kterého se museli během válečných let vzdát, na druhé straně bylo období půstu. Situace mnichů byla téměř bezvýchodná, ale učinila je vynalézavými. Maso nasekali a smíchali s bylinkami a špenátem, které pěstovali v klášterní zahradě. Protože však kusy masa byly stále rozeznatelné, tak je nacpali do kapsiček z těsta a bylo hotovo. Přesně jako v našem rčení „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“. Mniši snědli maso v těstovinových kapsičkách, a to už nebyl takový hřích, protože maso nebylo vidět.
A protože jsou v Německu Maultaschen velmi oblíbený, prodávají se tu spousty variací a jednou z nich je právě nakrájená roláda plněná mletým masem, bylinkami, špenátem s já nevím čím vším.
Maultaschen je dobré krátce, tak 5 minut povařit v bujónu. Kousky vyndáme děravou naběračkou a necháme maličko oschnout. Na pánvi osmahneme do křupava velkou cibuli, jemně nakrájenou na půlkolečka a na to přendáme Maultaschen.
Vše ještě osmahneme. V hrnku rozkvedláme tři vejce a maultaschen jimi zalijeme. Vařečkou je na pánvi roztrháme na jednotlivé kousky, které jsou jakoby obalené ve vajíčku.
Zkrátka, jako když děláme naše klasické knedlíky s vajíčkem, které nám zbyly od oběda. Vše posypeme něčím zeleným.
Celerovou natí, cibulkovou natí, petrželkou, pažitkou. Tato varianta maultaschen je vynikající a při cestě Německem bychom jí mohli vyzkoušet.
A protože jsme měli samozřejmě málo proudu, tak přišla ke slovu centrála. Dobili jsme baterky do kol, baterie v autě a při té příležitosti, aby to nebylo u nás jen o německé - švábské kuchyni, tak jsem rovnou upekla klasické, kynuté, ryze české loupenďáky, pro Zdeněčka, ten je miluje.