29.10.2024 Xerta - Španělsko
Druhá část přejezdu Pyrenejemi nebyla tak hezká jako první.
Těšila jsem se na skály a hory kolem nás. I kvůli tomu jsme zvolili cestu mimo tunel, abychom si užili cestu, ale po pár kilometrech nás údolí vyplivlo do roviny a bylo po Pyrenejích.
Příště pojedeme zase jinou cestou a třeba bude hezčí. I když, první část byla naprosto luxusní a člověk je stále s něčím nespokojený.
To je jako s počasím, když je teplo, tak si přejeme, aby už se ochladilo a když je zima, tak zase už aby bylo teplo. Ale fakt je, že počasí je čím dál tím nevyzpytatelnější. Už se ani nedá spoléhat na to, že ve Španělsku u moře bude v zimě teplo a v létě je tam takové teplo, které už se skoro nedá vydržet. Září v Chorvatsku vždycky bylo luxusní, slibovalo příjemné teploty, vodu na koupání a slunečno, ale letošní září se zcela vymklo běžným standardům. Bylo velice chladno, pršelo a koupat se díky velkým vlnám a chladnému moři prakticky nedalo.
Nicméně, my jsme dneska odpoledne dorazili do naší báječné Xerty s tím, že tu pár dnů pobudeme, Zdenda si zarybaří a pojedeme dál. Přijede Pepa s Hankou z Ebra. Kluci budou rybařit a my klábosit. Jak jinak. Jenže, Ebro je strašně vysoké, hnědá voda se valí dolů, a tak z rybařiny nic nebude.
Vlastně díky vysokému stavu Ebra nestojíme na našem místě podél dřevěného zábradlí, Zdenda rybařit nebude a zítra pojedeme dál, tak bylo zbytečné složitě couvat, stojíme uprostřed parkoviště no a díky tomu na nás nespadla obrovská větev.
Večer se přihnal veliký vítr, který lámal větve a ty padaly všude kolem nás. Ta větev by nám byla bývala pěkně zdemolovala střechu. Až se mi z toho udělalo špatně. Náhoda. Asi ten nahoře si řekl, že už tak máme dost starostí s neposlušným motorem, tak proč nám přidávat další starosti.
Večer přijel Pepa s Hankou a povídání do třech do rána nebralo konce.
Dnešní trasa je:
Včerejší trasa byla:
