27.10.2024 Passerelle Mazamet - Saillagouse - Francie

Dnešní den byl nabitý zážitky. Dnešek se opravdu hodně povedl. Ráno jsme čekali na sluníčko.

Povedlo se nám dešti ujet, ten teď míří někam k Německu a my bychom měli mít slunečný den. Sice až kolem 10 h, ale to je jedno.

Kousek od nás je totiž zajímavost, a to úžasná lávka, která se klene přes celé naše údolí. Maličko mě zarazilo, že je to z parkoviště necelé tři kilometry, ale doba chůze je poněkud dlouhá.

Až když jsem srolovala níže, tak na mě vyskočilo převýšení, které udanému času bude rozhodně odpovídat. Narychlo dolaďujeme batoh pro Dyka, který jsme už koupili. Měli jsme ho v plánu, ale ještě není vyzkoušený a jak to vypadá, Dyk s batohem problém mít nebude. Jedná se nám o to, abychom ho mohli sebou brát do města nebo na delší výšlapy a mohl si odpočinout anebo aby nám ho v městě neušlapali. Jen se musí doladit upevnění postroje k batohu a zabezpečení zipu, aby se batoh nerozepl a aby nám Dyk nevyskočil a pokud vyskočí, tak aby zůstal vyset na batohu v postroji. Takže máme vše, pití pro nás i pro Dyka, svačinku a jdeme.

Naše parkoviště se začíná pomaličku plnit. Tak, je neděle a krásný den k tomu. Jdeme příjemnou cestou lesem k mostu nad údolím. Je to moc hezká stavba. Včera jsme měli most v Millau a dneska další most v Mazamet, kde jsme přenocovali.

 

Starou, historickou cestou se vydáváme vzhůru. Je to stará římská a solná cesta která nás zavede až k lávce.

Samozřejmě, dřív tady lávka nebyla a cesta vedla pohořím dál.

My však míříme k lávce, která si získala ocenění za nádherné noční nasvícení.

Z našeho parkoviště jsme nasvícení neviděli, a tak jsem si obrázky vypůjčila z webu. Lávka je vskutku úžasná. Problém je, když je na lávce víc lidí, tak se nepříjemně houpe.

Dyka jsme cestu tam nesli, ale zpět to Zdenda zkusil a Dyk jí zvládl sám. Samozřejmě jsme ho do ničeho nenutili, pokud by byl jakýkoliv problém, tak Zdenda byl připravený vzít Dyka okamžitě do náruče, ale je to kluk statečný.

 

Po obědě jedeme dál, už k Pyrenejím. Pokud nejedeme do Španělska klasickou cestou podél moře a uděláme úkrok stranou od pohodlné silnice, tak Pyrenejemi vede spousta průsmyků a silnic, které jsou naprosto úchvatné.

Ať už ze Španělské nebo Francouzské strany. Zdendovi se daří najít vždy nějakou novou cestu, a tak projíždíme tímto masivem pokaždý jinou cestou a vždy je úžasná.

Jistě, někdy je to zajížďka, ale pokud se plán přizpůsobí nové cestě, tak vždy jsme odměněni krásnou scenérií okolní přírody anebo malebnými horskými vesnicemi, které bychom jinak neviděli, nádhernými průsmyky.

A pak, koneckonců, o čem to naše cestování je? O poznání, o zážitcích a o tom to vše je. Pokud je čas a my ho máme, pokud je chuť a my jí máme a pokud je dobrá nálada tak nic nestojí v cestě zajet si pár kilometrů a projet si zase nové území, kde jsme ještě nebyli.

S ohledem na to jak je velké Německo, Francie, Španělsko jet pokaždé jinou cestou není až takový problém. Samozřejmě, nesmíme být omezený časem, krátkou dovolenou, která nás nutí jet z bodu A do bodu B tou nejrychlejší cestou.

Ale pokud ten čas máme, tak dát si kávičku o třetí uprostřed předhůří Pyrenejí nemá chybu. Protáhneme si nohy, Dyk se proběhne, nadýcháme se čerstvého voňavého vzduchu a můžeme jet dál.

Vím, že cestovatelé většinou jízdu do Španělska snaží co nejvíce urychlit, aby už už byli v teple, ale vždyť je jedno, jestli strávíme cestou pár dnů a do toho vysněného zimního tepla se dostaneme trochu později.

Vždyť tam budeme kolik měsíců, ale nepřijdeme o nádherně zbarvený podzim, platanové aleje měnící barvu, vůni dřeva z komínů vesnic a mlhavých oparů, které k podzimu patří.

I na ten protivný podzimní celodenní déšť, když je zima a sychravo budeme vzpomínat. Neříkám, že se slzou v oku, to ne, ale je to tak nějak správné a k podzimu to patří. Jen tu zimu nemáme a vlastně o ní nijak valně nestojíme.

Ale máme přátele, kteří si vezli do Španělska na zimu lyže a kompletní vybavení a když se jim zachtělo, odjeli na čtrnáct dnů na lyže do nějakého lyžařského střediska ve vnitrozemí a pak se zase vrátili na pobřeží do letního oblečení. I tak se to dá řešit.

 

No a my jsme dojeli do cíle dnešní trasy, do maličkého městečka Saillagouse, kde je pro nás opět přichystané stání na příjemném parkovišti na okraji města.

Zítra už Pyreneje překročíme a jsme ve Španělsku.

 

Přeji všem krásný a pohodový večer.

Dnešní trasa byla: Není, velitel jí nedodal. Bude později :-)