22.10.2024 Herbrechtingen - Německo
Rozloučili jsme se se sousedy, s rodinou a už jsme v Německu. Konečně jedeme na další zimní cestu a tentokrát to bude také do Maroka rovnou na tři měsíce.
Rádi bychom se kolem 15 listopadu dostali na Gibraltar a někdy v tomto termínu přepluli do Maroka abychom se zase někdy v polovině února vrátili zpět a podél portugalských hranic se pomalu sunuli zpět k domovu. Tak to je zhruba plán na letošní zimu, ale jestli bude realizován, tak to se ještě uvidí. Stále nás zlobí auto. Vypadá to asi tak, že při rozjezdu se v motoru stále cosi ozývá, co by tam nemělo znít. Pochopitelně jsme z toho poněkud nervózní, teda hlavně Zdenda. Protože tomu nerozumím, tak nemohu až tak sdílet Zdendovi obavy, ale že něco není v pořádku mi taky na klidu nepřidává.
Trochu se ještě pochlubím, naše letošní úroda vína, které na jaře úplně zmrzlo, nicméně krásně nově obrazilo.
Plánovaná zastávka u kamarádky Petry se nakonec protáhla do druhého dne, kdy jsme se rozhodli na nic nečekat a sehnat v okolí nějaký větší slušný servis, který by nám udělal alespoň profesionální diagnostiku. Všude je to stejné, myslím, jak u nás, tak tady v Německu. Několik servisů nám dalo nejbližší termín za týden, Fiat servis dokonce 14 dnů, všichni mají plno práce. Nakonec se Petře podařilo dovolat známým, kteří jsou zrovna na dovolené v Egyptě, těm bylo vše vysvětleno, ti do Německa zavolali svému synovi a ten zavolal a doporučil nás do servisu, který je jen 20 km od nás. Úžasná práce, všude to funguje. Známosti, známosti, známosti, to je oč tu běží, bez nich je člověk nahranej. Takže, jak jinak, po obědě jedeme i s Petrou, jako vrchní překladatelkou, aby nedošlo k nedorozumění do servisu. Servis je opravdu větší, má několik mechaniků, velkou dílnu a spoustu aut čekajících na opravu. Hlavní mechanik, který o nás věděl, hned přišel s počítačem v ruce a diagnostikou. Vstřiky, které včera vykazovaly naprosto šílené hodnoty a my se už psychicky připravovali na to, že budeme muset koupit další novou sadu, tak ty se najednou chovali jako beránci a vykazovali ukázkové hodnoty. Žádná závada se neprojevila a podle diagnostiky je vše v naprostém pořádku. Údajně tam může být nějaký drobný únik, nějaká netěsnost či co, ale jinak máme pokračovat v jízdě, dokud se závada, pokud nějaké je neprojeví tak, aby se vědělo, co je špatné. Takto by prý mohli postupně rozebrat půlku motoru a zkoušet a zkoušet. Pan mechanik si s tím hrát dobrou hodinu a zkoušel vše možné, ale nakonec prý máme jet dál. Velká obava Zdendy byla, aby motoru nějak fatálně neublížil, ale prý by se to nemělo stát. Tak já nevím, ale rozhodli jsme se, že budeme důvěřovat odborníkům a budeme se snažit drobné vrtochy motoru ignorovat. Motor jinak běží naprosto perfektně, táhne, jak má, za jízdy si jen vrní, jen když se rozjíždíme tak v něm maličko „zarachtá“ a to nemá být, to zkrátka nebylo. Takže tak.
Jsme v městečku Herbrechtingen na opět krásném stání pro nás, kde je voda za euro 100 l a elektřina 12h taky za euro a kupodivu, je tu odpadkový koš! V Německu velká výjimka.