3.1.2023 Enternaranjos - jezero de La Pedra - Španělsko

Morava odjela a my jsme pouze s Krkonošskými a s jejich kamarádem Lubošem.

A jedeme na další výlet na kolech, na který se moc těším. Kousek za námi je překrásná vodní nádrž s hrází Embalse de La Pedrera. Jedeme tedy ve třech a máme na výlet překrásný den. Španělsko je plné podobných přehrad a není se co divit.

Směrem k moři je spousta citrusových sadů a zeleninových plantáží, které potřebují ohromné množství vody. A tak, jak se ve Španělsku pěstovalo více a více ovoce a zeleniny, tak se i vybudovalo množství přehrad na zadržování vody.

Zkrátka, když už nějaká spadne, tak ať je z ní užitek. Na přehrady navazují další umělé nádrže u sadů, které jsou vodou z přehrad napájený. Řekla bych, že Španěláci jsou mistry v budování nádrží všech možných typů na zachycování vody. Na ostrovech jsou vidět všelijaké kamenné hráze na kdejakém svahu.

Tam opravdu nic nenechají náhodě a na sebemenším svahu jsou naskládané hory kamení, aby voda hned nesjela do údolí, ale co nejdéle zůstala na místě. Když člověk vidí tu neutěšenou pustinu a veskrze vyschlou zem na troud, tak si říká, jestli to má cenu budovat takové hráze a malé hrázičky, když tady, v této oblasti prší třeba jen jednou za rok a ani to není jisté.

Ale to by si s tím lidé tu práci nedávali, kdyby to nemělo cenu. Pak když vidíme to obrovské dílo v rokli, jak tam někdo musel kamení nanosit, pěkně kamení naskládat, aby se hráz nerozvalila a aby vydržela případný tlak vody, tak si tak říkáme, klobouk dolů. Nádrž Pedrera je další ukázka uměle vybudované zavlažovací nádrže.

Tady, v tomto případě se využilo koryto řeky Alcorisa. Pokud přejedeme hráz, tak můžeme celé jezero objet kolem dokola. Aorát v jednom místě, a to je úsměvné, jedeme po dně jezera. Na mapce dnešní trasy je to pěkně vidět.