2.1.2024 Enternaranjos - Torrevieja - Španělsko

Silvestr máme úspěšně za sebou a můžeme po dni odpočinku vyrazit na další výlet na kolech.

Tentokrát jedeme podél zavlažovacího kanálu do Torrevieja a okruhem to vezmeme zpět.

Cestou se zastavujeme u Jarka a Simonky na krátkou návštěvu.

Mysleli jsme, že se zastavíme jen na kávičku, ale Simona nám uvařila hrnec naprosto luxusní kulajdy.

Shodli jsme se na tom, že každá kuchařinka jí vaří jinak, ale ta Simči byla fakt výborná. No a kluci se těšili na slibované Plzeňské pivo. Jedeme přes část města a už v jedné vedlejší ulici na nás vykoukl vývěsní štít Zastávka a mají velice dobré čepované plzeňské.

Teda, alespoň kluci to říkali. No a co čert nechtěl, jak dojíždíme k restauraci, Zdenda si všiml, že mám píchlé zadní kolo. Přesně před restaurací jsem musela někde píchnout a jak se sklonil, tak hned vidí, že mám píchlé i přední.

Něco neskutečného. Těsně, pár metrů před restaurací se mi zázračně podařilo píchnout obě dvě kola. Tak to se hned tak někomu nepodaří. Musela jsem oběma koly vjet na tutéž nástrahu v podobě skla nebo hřebíku nebo já nevím. Prošla jsem těch pár metrů několikrát a nic jsem nenašla. Takže opět se dal Zdenda do správky. Jednu duši jsem dostala novou, ale druhá už byla lepená a po nasazení a nafouknutí kolo stále utíká. Tak zase kolo dolů, vyndání duše a hledání nepatrné dírky. Z restaurace jsme si půjčili rozprašovač pro snadnější hledání, ale dírku, kudy vzduch z duše utíká jsme nenašli. A to jsme jí hledali tří. Nakonec Zdenda mi nandal další lepenou duši a ta drží. Jsem neskutečný smolař.

Z hospůdky odjíždíme už domů k autům. Tentokrát s námi Růženka nejela, necítí se ještě po nemoci v pořádku a Roman s Pavlou se oddělili už včera. Nakonec jsme ujeli krásných skoro 50 km.