23.3.2024 El Grado - Španělsko
Opět máme nádherný den, ideální na výlet na kolech.
Nad námi je veliká přehrada El Grado, kousek jí objedeme a cílem cesty bude svatyně Torreciudad.
El Grado je ohromná přehrada, zasazená do krásné přírody a postavená už v roce 1969.
Rozkládá se na celkové ploše 1 273 hektarů a zadržuje 400 Hm3 vody. Je součástí rozsáhlého zavlažovacího systému regionu Alto Aragon.
Začíná zde kanál Cinca, který dodává vodu níže položeným vesnicím a hlavně sadům. Už v sedmdesátých letech Španělé přemýšleli dopředu, předpokládali rozvoj zemědělství a s tím spojenou zvyšující spotřebu vody, která i tehdy byla jen nárazově, když tál v horách sníh.
I tehdy byla velká sucha a lidem voda celé léto chyběla. Proto jsem už mnohokrát psala, jací jsou Španělé mistři v zachytávání vody, ve stavění všelijakých hrází a přehrad.
Zkrátka, když už nějaká voda spadne nebo přiteče, tak se musí jakýmkoliv způsobem co nejdéle udržet a následně využít. Nikde jinde v Evropě jsme neviděli tolik umělých nádrží a přehrad.
A platí, malý tok, malá přehrada, velký tok a přehrady jsou pak obrovské. Jako je na Ebru Mequinenza nebo Riba Roja.
Tady je přehrada taky velká, přestože je řeka Cinca jen jedním z přítoků Ebra. Řekla bych že je to velké dílo, kdy hráz je protažená do stran.
Svatyně Torreciudad, zasvěcená Panně Marii, konkrétně uctívání Panny Marie Andělské z Torreciudadu.
Název pochází ze staré strážní věže z arabské éry, jejíž ruiny se nacházejí pár metrů od staré poustevny.
Stavba současné svatyně byla podpořena výslovným přáním Josemaríi Escrivy , zakladatele Opus Dei.
Současná svatyně byla slavnostně otevřena 7. července 1975 a byla postavena architektem Heliodorem Dolsem v letech 1970 až 1975 pár desítek metrů od poustevny.
S velmi osobním stylem vyniká rozmanitostí tvarů vytvořených pomocí jediného konstrukčního prvku, lícové cihly. V rozích a oknech byl použit alabastr.
Oba materiály jsou ve stavebnictví v regionu tradiční. Svatyně má dvě patra, hlavní loď (horní patro) s vysokým chórem a kryptu se čtyřmi kaplemi a zpovědnicemi.
Vyniká oltářní obraz, vyřezaný v alabastru od Joan Mayné , který představuje různé výjevy ze života Panny Marie.
Měli jsme štěstí. Úplně náhodně jsme zastihli světelnou produkci, která byla s doprovodným komentářem na hlavním oltáři.
Přijít o deset minut později, měli bychom smůlu. Jo, i takové náhody se dějí. Nicméně, prohlédli jsme si svatyni, a protože je čas oběda, tak si dáváme lehkou svačinku.
Milé bylo, když nás zaměstnanec z infocentra zval dál, abychom se najedli uvnitř. Podařilo se nám mu vysvětlit, že jsme rádi na sluníčku, tak se jen usmál a my ze srdce poděkovali. Něco úžasného.
Vracíme se velkým obloukem domů. Zdolali jsme několik kopců kolem nás, ale vše po uzoučké pohodlné silnici, kde auto projede tak jednou týdně. Nakonec jsme ujeli krásných 35 km.
