25.2.2022 Playa Arroz - Almería - Španělsko
Stále jsme na pláži Arroz, kde se nám moc líbí. Tady je to takové zajímavé. V jednu chvíli jsme tu byli dokonce ještě s jedním kolegou sami, na celé veliké pláži. Najednou, to začne najíždět a je nás tu dvacet.
Všichni se tak nějak zdrží den, dva a pak zase začínají pomalu odjíždět a další najíždějí. Docela mě pobavil kolega z Čech, který přijel a stoupnul si k nám. První jeho otázka byla, kolik sem najede aut. Měla jsem duchapřítomně odpovědět, „počkejte, já si jen skočím pro křišťálovou kouli“. No, jen jsem se zmohla na odpověď, že to opravdu nevím a ani nemohu vědět. Další bylo, že si k nám postaví auto a pojedou na výlet. Vůbec nepadla otázka, jestli tady zůstáváme a už vůbec nepadla prosba, jestli bychom jim auto pohlídali. Pouze konstatování, a to už mě docela naštvalo.
To se prostě nedělá a základy slušnosti by měl mít v sobě každý. Takže jsem jen řekla, že jim auto v žádném případě hlídat nebudeme. Jednak by stál šikmo za námi, na auto jsme neviděli, sezení máme před autem z boku a riskovat, že jim tam někdo vleze z druhé strany jsem nechtěla. Suverenita pána mě doslova uzemnila. Kdyby přišel s tím, že se bojí o auto a jestli bychom byli tak hodný a občas se koukli, jestli je vše v pořádku, kdyby řekl, že si vše uklidí, zabezpečí a že nechá auto u nás jen pro lepší pocit bezpečí, kdyby byl jen trochu slušný, tak bychom určitě vyšli vstříc, ale takto ne. Kolega nakonec otráveně odjel, ani se nerozloučil. Jo jo, lidé jsou různý.
Pomalu se budeme loučit s Romanem a Pavlínkou. Pravda, už se loučíme několik dnů. Mladý to stále odkládají, protože je krásně, sluníčko a domů letí až za pár dnů.
Zase se vrátí, ale to už budeme na cestě domů, což oni také. Dneska jsme ještě udělali závěrečné grilování. Na stůl jsme nanosili všelijaké dobroty.
Zdenda nakonec usoudil, že kalamár, kterého tady ulovil je jako návnada hodně velký, a tak nám poskytl celé tělo a nechal si jen kus těla s rameny a zbytek nám nechal na gril. Jak jsem se dočetla, tak je to vlastně oliheň, kalamár je to až když se oliheň kuchyňsky upravuje. To je hodně zajímavé, a to jsem nevěděla. Takže, když to vylovíme z moře, tak vylovíme oliheň, ale jakmile to nakrájíme na kroužky, nebo se hodně oliheň upravuje vcelku a nadívaná, tak už je to kalamár, už se to naporcované tělo jmenuje kalamár. https://www.diana-ryby.cz/clanek/co-jsou-kalamary-a-recept-na-jejich-pripravu_156
Oliheň má v sobě takovou průhlednou tenoučkou dlouhou destičku, ale sépie má ztvrdlou bílou, poměrně velkou destičku, jakou dáváme andulkám na broušení zobáčků.
Kupodivu, kroužky jsme měli chvíli naložené jen v oleji, bílém víně, citronu a v bylinkách které jsme dali do kupy a na grilu byly podle receptu během dvou až tří minut křehoučké a vynikající.
Jen pro příště musíme dát pozor a použít minimum citronové šťávy. Spíše by bylo lepší finální delikatesu jen lehce zakápnout citronem. Spíše nás překvapilo, že se v jednom receptu uváděla doba grilování 2-3 minuty a opravdu, kroužky byly nádherně křehké. Žádná žvýkačka.
No, a tak jsme na tabuli měli krevety, namarinovaného candáta, kalamáru, vepřovou flákotu a jako přílohu samozřejmě, bramboráčky.
Nechybí mísa salátu, mrkvička, chleba, veka a spousta všelijakých omáček, které nebyly ani potřeba. Jen ještě bych upozornila, k čemu všemu se dá využít baterka z kola. Roman má gril na dobíjecí ventilátor pod ohništěm, ale klasika, ventilátor je vybitý. Vypadalo to, že Romča připojí gril na svůj hogo fogo počítač, ale nakonec Zdenda vyndal svojí kilowattovou baterku a tou můžeme ventilátor živit několik dnů.
A krásný den je zase za námi.
