19. 12.2023 Faro del Cap de Sant Antoni
Neděli jsme si dali jako odpočinkovou. Bylo krásné počasí, ale v noci nám už spadla teplota ke 4 °C což už je hodně málo.
Není nač čekat, a tak jsme definitivně zaveleli k ústupu a jedeme kousek níž na jih. Přátelé taky chtějí už do tepla. Zatím jedeme společně do městečka Vinaroz, kde stojí další kolegové.
Útes nad mořem je sice moc hezký, ale strefili jsme se do místa, kde se venčí snad všechny psi z okolí a samozřejmě, nikdo po nich tady neuklízí. Děsné místo, plné psích exkrementů, že se člověk bojí někam šlápnout.
Nejlepší je, že sedíme na malém místě, které jsme si vyčistili a jde okolo pán venčící velkého psa. Pes se metr od nás vykaká a nic. Dělá, jako že to nevidí a jde dál, zkrátka, jsme na místě kde se psi běžně venčí a hotovo.
Není o co tu stát, a tak se hned ráno vydáváme dál. Zdenda s Helou a přáteli se vrací za dalším kolegou a my pokračujeme na jih.
V cestě nám stojí Valencie, kterou musíme projet, ale není to až tak děsivé. Mimochodem, Valencii jsme si už prohlédli, a to opět na kolech.
Kousek před Valencií je pohodlné velké parkoviště, kde se dá sednout na kola a po cyklostezce dojet až do Valencie a projet si všechny pěkná místa, která si naplánujeme.
Opět jsme u toho, kdo co preferuje, ale já bych jednoznačně doporučila architektonický skvost Město umění a věd. Pokud jedeme skrz Valencii, tak aspoň jednu budovu zahlédneme z mostu, kterým přejíždíme bývalé koryto řeky Túria.
Právě v původním korytě byla vystavěna běloskvoucí nádhera v podobě několika budov. Dříve tu bylo močáliště a bývalé koryto bylo plné všelijakých keřů, náletových stromů a jak jinak i nepořádku.
Kus koryta byl přeměněn na naprosto úžasnou zahradu Jardí de Túria, plnou fontán, nádherných květinových zahrad a velikých jezírek a hned kousek dál je areál, který se jmenuje Město umění a věd.
Vše jsme si vloni projeli s přáteli na kolech a když nic jiného, tak Město umění a věd bych opravdu doporučila. Je to dechberoucí skvost Valencie, je to nádhera.
Koho by to více zajímalo, jak se dá projet Valecie na kolech, nechť se podívá do Cestopisu 15.12.2021.
V plánu je přespat na Faro del Cap de Sant Antoni, kde už jsme se jednou zastavovali, ale nespali jsme tu.
Zkrátka maják svatého Antoníčka. Je to kouzelné místo, kde pod sebou máme poměrně velké město Xábia.
Zdenda po dlouhém čase provětral droníkovi křídla a vznikly moc hezké fotky majáku a okolí. Nakonec jsme přespali na maličkém parkovišti pár desítek metrů pod majákem.
Přímo u majáku by to taky šlo, ale padaly by mi hrnce ze sporáku. Příšerný sklon, který by se ani klíny nedal vyrovnat.
Dnešní trasa:
Včerejší trasa byla: