6.12.2023 Tortosa - Španělsko
Další krásný den a kupodivu, bez větru. To je to, co nás v zimním Španělsku občas, dost trápí.
Silný vítr je nepříjemný a pokud je opravdu silný a my stojíme na prašném podloží, tak je to peklo. Někdy to až tak hraničí s únosností, že nás oblaka prachu jednoduše donutí odjet na jiné místo, kde je nejlépe asfalt,
Což jsou velká parkoviště, obvykle ve městě, kde zase na druhou stanu není moc o co stát. Ale zase na druhou stranu, vítr netrvá věčně a my přejíždíme zpět a nebo jedeme dál. Tortosa, město, kde už jsme byli sice na kolech, ale ani dneska na mě neudělala žádný úchvatný dojem. Pár hezkých domů, ale opravdu jen pár.
Poněkud nehezké město láká snad jen na hrad nad městem, ale ten je kompletně přestavěn na hotel.
Ovšem výhledy do dáli jsou úchvatné.
Ale, když už jsme tady, tak se můžeme vydat na moc hezkou procházku, která začíná kousek pod námi po Vía Verde do Tortosy.
Můžeme si projít celé město, vystoupat na vrchol místního kopce na hrad, tam si dát svačinku a obloukem se vrátit zpět. Není to nijak zážitkový výlet, ale vždy se dá najít něco hezkého.
Ať už pohledy na Ebro a vzdálené hory. Hrad je taky hezký, kompletně díky hotelu zrekonstruovaný.
Krásný secesní dům a místní kostel s barevnou věžičkou, a to už jsme u Ebra,
které se honosí úchvatnou skulpturou či jak to nazvat.
Jde o monumentální sochu, která připomíná „bojovníky, kteří našli slávu“ v jedné z nejdůležitějších bitev španělské občanské války v letech 1936-39.
Sousoší je postaveno na zbytcích starého mostu. Skládá se ze dvou železných věží. První, dvacet metrů vysoká, drží pětimetrovou bronzovou postavu, která představuje umírajícího bojovníka, který zase zvedá hvězdu k nebi.
Druhá věž je vysoká sedmnáct metrů a je na ní železný orel, který roztahuje křídla a drží Victor, původní znak univerzity v Salamance, který si jako osobní znak adoptoval Francisco Franco. Na zadní straně pomníku je dvanáctimetrový kovový kříž na památku padlých v bitvě.
Řekla bych, že po moc pěkném hradě je to to nejzajímavější z Tortosy. Vracíme se zpět pěkně ucaprtaný. Ušli jsme příjemných 8 km.
Odpoledne se za námi zastavili kolegové, které už také známe dlouho, ale jen na dálku. Takže jak jinak, večer plný povídání a samozřejmě, jak jinak, o cestování.