13.11.2023 Tortosa - Španělsko
Dnešní den máme zasvěcený jednak přejezdu do Tortosy, kterou už jsme si trochu prohlédli, hlavně, jedeme na stání pro obytky a pak nás čeká další úsek Vía Verde. Zkrátka, další pěkný výlet.
Nejdříve nákupy. Lednici už mám, jak říkám průsvitnou, chybí jen vymést pavouky. Ale to samozřejmě přeháním, nicméně už nám dochází skoro vše. Poměrně dlouho jsem nebyla na nákupu, týden, a to je docela znát. Díky malému prostoru a poněkud menší lednici, než jak jsme zvyklý, tak to zkrátka nejde nakoupit vše do zásoby, i když jako sysel jsem docela schopná.
No a už jsme více jak měsíc na cestě a nakupilo se mi prádlo, a tak je návštěva prádelny na pořadu dne. Marně jsme hledali v Tortose prádelnu na Google, v mapách a kde se jen dalo. Našli jsme pračky u velké prodejny, které ve mně zrovna dvakrát důvěru nevzbuzovaly. Pračky byly poněkud zašlé a zrovna nefungovaly. Tak tam jsem prát nechtěla. Ale náhodou, když jsme se už vraceli, Zdenda zahlédl na rohu domu prádelnu. Hned jsme jí obhlédli a paráda. Co je skvělé, že hned naproti je velké parkoviště, kde můžeme stát a počkat, až se prádlo vypere.
Občas to musíme řešit tak, že prádlo mám nachystané ve velké tašce, Zdenda mě zastaví před prádelnou, čímž zablokuje ulici, kde celý den nikdo neprojede, ale v okamžiku, než vystoupím se vytvoří za námi šňůra aut, což je klasika, a odjíždí.
Já až když mám vypráno a usušeno Zdendovi zavolám a stojím připravená na chodníku. Tady je to přímo luxusní a kupodivu prádelna má stále stejné, a řekla bych i příjemné ceny. Většina kolegyň na cestách systém zná, ale pro ty pradlenky, které budou prát ve veřejné prádelně poprvé uvedu pár informací.
Hlavně, drahé kolegyně buďte v klidu, i my skoro pokaždé tápeme, jak ten konkrétní prádelnický systém funguje. Existuje ohromné množství druhů praní, spouštění praček a placení.
Vždy to chce si v klidu prostudovat návody, které jsou obvykle vylepeny na stěně nad pračkami. Bývá to i v piktogramech, což je nejlepší, ale ani to není zárukou, že budeme úspěšný. Některé pračky mají nastavitelnou teplotu, což bývá jednoduché, některé pračky používají svůj prací prášek a aviváž, což poznáme tak, že náš prášek zkrátka není kam nasypat. To bývají ty pračky, které jsou jakoby vysunuty v prostoru a shora je poklop, kam lze prášek nasypat, ale to je málo časté. Takže máme prádlo v pračce, máme nastavenou teplotu, někdy jde nastavit až když máme zaplaceno, nicméně, oříškem bývá, zaplacení. Někdy automat bere jen mince, takže je potřeba mít s sebou zásobu mincí, někdy bere jen malé bankovky do 10 eur, někdy můžeme platit kartou, což je nejlepší.
Na platebním automatu zvolíme číslo naší pračky, obvykle se na displeji objeví cena a po vhození mincí nebo zkrátka po zaplacení naše pračka cvakne, dveře se uzavřou, zvolíme teplotu, pokud to jde a pere se. Někdy bývá znásilnění platebního automatu docela náročné. Tady radím jedinou věc, nevzdávat se a jít si tvrdě za svým. Jednou, v námi naprosto netušeném a nečekaném okamžiku se automat uvolí nabízenou platbu přijmout a vítězství máme v kapse. Nepátráme, kdo nad tím kdo zvítězil a kde byla chyba, hlavní je, že pereme.
Důležité je, uvědomit si, že i za hříšné peníze dostaneme poměrně málo muziky. Většina prádelen nám neumožní zvolit si teplotu praní a délku. Standartně je teplota vody v pračce těsně nad bodem mrazu a délka pracího cyklu, myslím tím komplet, napouštění, praní, vypouštění, máchání a ždímání nebývá delší než 20–25 minut. Já to řeším tak, že když se přiblíží den D, tak si dopředu prádlo namočím. V jednom kýblu mám třeba ponožky, a protože v kuchyni používám utěrky, tak namáčím v horké vodě utěrky, ručníky apd. Stejně je ve finále nemám pořádně vyprané, ale na světě jsou i horší věci. Pokud případná pradlenka nemá možnost nějakého většího kýble, poslouží i pevný igelitový pytel. Stejně se jedná o řešení provizorní a druhý den se pytle zbavíme. I tak jsem to řešila. Mokré, namočené prádlo jen z kýble nebo pytle přesunu rovnou do pračky. Nic nemáchám, neždímám.
Velikou výhodou je, že veřejné, městské prádelny jsou vždy velmi čisté, většinou jsou zde k dispozici veliké lavory nebo koše na prádlo, pohodlně si přeneseme prádlo z pračky do sušičky a hlavně, vždy mají veliký stůl, kde si pohodlně prádlo složíme a do auta už si neseme prádlo složené a roztřízené. Takže, tímto bych asi ukončila téma praní a přesunu se k stání pro obytná auta v Tortose.
Jsou dvě, jedno stání, velké, je u řeky Ebro pod mostem. Tam je možnost si vyndat aspoň křesílka. Stání je to hezké, v zeleni, ale na prašném povrchu,je tam výlevka a voda zdarma, ale nad námi je most, kde jezdí i kamiony, a to dělá poměrně velký hluk. Druhé stání je stání SNŮ!!! Je mnohem menší, určitě jen pár let v provozu a vejde se sem 10 aut + 2 vedle výlevky na zámkové dlažbě. Ale teď to přijde. Je tady vše, co si jen můžeme přát. Voda + výlevka + elektřina + velmi slušně silná městská síť Wifi, Wifi4EU, a to vše dámy a pánové ZDARMA.
Dva stojany na elektřinu, z každé strany 4 zásuvky a řekla bych, že tu není ani žádné omezení v jističích. Kdo se nedostane ke stojanu, napojí se na souseda. Takhle si proti nám stoupnul kolega z Francie a když zjistil, že je tady elektřina zdarma, hned přišel a požádal, jestli se k nám může připojit. Což samozřejmě nebyl problém. Vždy má vše ale, a tady je to omezená doba stání na 72 hodin a zákaz kempování ve stylu křesílek, stolků a markýz.
Dobu stání nikdo nekontroluje, ale koho by bavilo sedět jen uvnitř když je hezky a teplo.
Takže je to tady opravdu jen na přespání, procházku po městě anebo jako u nás, výchozí místo na výlet na kolech.
Jinak Tortosa nemá mnoho co nabídnout. Je to celkově klasické a poměrně velké město. Katedrála nic moc a staré město nijak nenadchne. Je spíše nehezké. Ale na dobití baterek, případně na výlet, ideální.