12.11.2023 Xerta - Vía Verde - Španělsko
Bohužel, neměli jsme dostatek informací, ale nakonec jsme náhodou neprošvihli průvod ulicemi Xerty s Gegants de Xerta neboli Obři z Xerty.
Projíždíme městem na start dnešní etapy po další Vía Verde a už potkáváme chumel lidí, muziku a veliké postavy. S obrovskými postavami jsme se už ve Španělsku setkali v několika městech, ale nikdy v průvodu.
Nebo spíše v akci. Většinou je mají umístěné třeba na radnici, nebo v nějakém podobně důležitém objektu, kde čekají na svojí chvíli. Veliké postavy vždy ztvárňují něco klíčového, pro město důležitého, nebo zpodobňují nějaký zvyk, tradici anebo jen výjimečné řemeslo, kterým je dané město slavné. Tady Obři představují pár rolníků oblečených k tanci jota.
Martí, neboli Martin má na sobě bílou košili, vestu a černou sukni, normálně by měl kalhoty a na hlavě má šátek a další šátek mu visí na opasku. Druhý obr představuje partnerku Martina, Marii a ta má na sobě modré šaty, bílý krajkový plášť přepásaný v pase, pod ním je zástěra a pak slavnostní xertolínská šerpa křížem přes prsa.
Celé město jde s obry, kteří projdou ulicemi, ale tím ještě slavnosti zdaleka neskončili. O co jsme přišli, teda já jsem přišla, byl běh velkého býka ulicemi, což viděl jen Zdenda, protože šel na náměstí na místní volnou wifi nahrát filmy.
Já jsem to bohužel neviděla, ale večerní desetiminutový ohromný ohňostroj, tak o ten jsme nepřišli. Byl úžasný.
Ale my jsme dneska hlavně měli v plánu další výlet, a to z Xerty do Tortosy. Hlavně jsme se chtěli podívat na stání pro obytky o kterém jsme věděli, ale nevěděli jsme, jak vypadá.
Tento úsek Vía Verde je moc příjemný a pokud už se ocitneme v této oblasti, bylo by škoda si tuto část neprojet. Není to o tunelech nebo nějakých monumentálních mostech, je to jen velmi příjemná cesta přírodou. Pěkně upravená a klasicky plná laviček, odpadkových košů a tak podobně. Zkrátka, to už je klasika. A tak si to drandíme mezi poli, pomerančovými sady. Mandarinky a pomeranče už pomalu dozrávají, ale ještě tak dva týdny potřebují.
Ikdyž, jak jsme koukali v Xertě, tak tam už se sklizní pomerančů a mandarinek začali, ikdyž ještě ani zdaleka nejsou k jídlu. Tak nevíme. Možná je dál různě upravují, aby co nejdéle vydržely. Něco podobného jako banány. Protože i na mošty ještě nejsou vhodné. Jednak mají stále málo šťávy a jsou příšerně kyselé. Vlastně je sklízí polozelené.
Takhle se tady sklízí třeba meruňky. Ty jsou vyloženě polozralé, nic k jídlu a než se dostanou přes půlku Evropy k zákazníkovi, tak dojdou. Pak je známe z prodejny u nás. Koupíme meruňky, které jsou sice krásně oranžové, ale tvrdé jako broky a bez chuti. No jo, co se dá dělat. Takhle to holt funguje.
Tortosa
Vloni když jsme byli na Xertě, bylo to skoro o tři neděle později, tak mandarinky a pomeranče akorát dozrávaly a byly minutu před sklizní.
Plody byly lahodné a plné šťávy. Ale to nerozklíčujeme, proč tady, nezvykle začali se sklizní tak brzo.
