25.1.2023 Playa Arroz - Murcie - Španělsko

Zase uběhlo pár dnů a já se vracím k cestopisu. Stále stojíme na playa Arroz a zatím se nikam dál nehrneme.

Měli jsme pár návštěv, až je s podivem, kolik Čechů a samozřejmě Moravanů nebo by se správně mělo říct Moraváků, nevím, je na cestě po Španělsku. Vždy je to o tom, co chceme vidět anebo, jestli jsme sem přijeli jen se skovat před zimou, která v Čechách panuje. Hodně cestovatelů se snaží za krátký čas poznat a vidět co nejvíce z krás Španělska a pak jsou tací, kteří si už pobřeží pomaličku projeli a teď už se zaměřují hlavně na to teplo. My máme v plánu dvě překrásné Vía Verde, které jsou kousek nad námi ve vnitrozemí, ale tam teď je hodně velká zima. Příští týden by se už počasí mělo maličko umoudřit, mělo by se oteplit, právě i ve vnitrozemí, a tak si tady pohodlně čekáme. Mezi tím jsme si udělali několik výletů na kolech.

První výlet byl do města Águilas jen na kávičku. Águilas je hezoučké město s velmi příjemnou promenádou a hradem na kopci. Byli jsme tady už několikrát a další návštěva nikomu a ničemu neublíží. Další výlet byl do kopců za námi. Tak ten se hodně povedl.

No a další výlet jsme si dali za našimi kolegy, kteří stojí dlouhodobě na místě známém jako „v rákosí“, ale jinak je to pláž Entrevista. Tak tady je poměrně velká skupina Čechů, kteří tu stojí už dlouho, a tak jsme mohli aspoň popovídat, co je kde nového.

Dostali jsme dobrou kávičku, snědli svačinku na cestu a jedeme zpět. Opět jsme najeli 44 km. Nutno podotknout, že i když část cesty vedla po silnici, španěláci jsou ohromně ohleduplní řidiči a skutečně velmi dodržují předjíždění cyklistů v 1,5 m vzdálenosti.

Bohužel, někdy to vypadá tak, že my jedeme po silnici a za námi se táhnou auta, která díky dodržení předpisů zkrátka předjet nemohou. Pak se vždy snažíme, samozřejmě, pokud to jde, ukázat rukou, že mohou předjet a samozřejmě, snažíme se jet co nejvíce u kraje. Ale na druhou stranu, Španělé jsou sami vášnivý cyklisté a zvlášť o víkendu je spousta silničních cyklistů na silnicích mnohdy ve velkých skupinách a zase my se za nimi v autě couráme. Ale jinak, obecně bych řekla, že ve Španělsku je jízda na kole na silnicích velmi bezpečná a ohleduplnost řidičů osobních nebo nákladních aut je veliká, někdy udivující a občas až neuvěřitelná. Předjíždělo nás nákladní auto, které jelo vyloženě v protisměru až u levé krajnice, co nejdál od nás a my se nestačili divit. Někdy jsou opravdu situace na silnici k zasmání, to když vidíme snahu nás předjet a auto se tak od nás distancuje, že málem jede příkopem na protější straně. V Čechách jsme už taky pár kilometrů najezdili, ale díky bezohlednosti našich řidičů se snažíme maximálně silnicím vyhnout a jak máme informace od přátel, je to všeobecné pravidlo a názor. V Čechách se zkrátka po silnicích nejezdí a pokud už není zbytí, tak s maximální opatrností. Další zastávku jsme si udělali na další oblíbené pláži a stání pro obytná auta a tou je Playa de la Carolina.

Slyšeli jsme, že se sem nedá zajet, že je tu jakási závora. Na hlavní stání se zajet dá, ale závora je na stání před touto pláží vpravo, kde celá léta stávali obytná auta. Dole je ještě poměrně dost míst, ale nahoře nad pláží je hodně plno.

Dokonce tu stojí soused z našeho místa, který pár dnů stál vedle nás. No, a tak to tady je. Když stojíme na Carolině, tak také stojíme na prašném podloží a hlavně, nevidíme na moře. Nahoře je hodně míst, ale na moře zase vidí jen ti z první řady a přeci jenom, i když je třeba chladno, nebo zataženo, tak koukání z tepla obytného auta na vždy jinou scenérii moře před námi je luxusní a co si budeme povídat, velmi příjemné.