12.4.2023 Mirepoix - Francie
Opouštíme Andorru, která je přenádherná a stojí za to si jí projet, ale my už míříme do Francie.
Francie je taková hodně rozporuplná. Na jedné straně krásná města a pak města totálně zanedbaná. Na jedné straně nádherné zámky a na straně druhé polorozpadlé barabizny, které svůj lesk a slávu mají dávno za sebou a nikdo o ně už nemá zájem.
Upravené vesnice a vesnice tak ošklivé, že docela rádi na ně zapomeneme. Nicméně Pyreneje jsou vždy ať je projíždíme odkudkoli úžasné. Tady si nemůže nikdo stěžovat.
Snad i díky turismu jsou zde kamenné domy většinou velmi hezké, udržované. Pyreneje jsou zajímavé ať jedeme jakoukoliv cestou skrz ně a velmi doporučuji cestovatelům, kteří cestují na jih, aby zkusili aspoň jednou projet si nějakou jinou, zajímavou trasu skrz toto pohoří a věřím, že nebudou zklamaný.
Samozřejmě, je to o času, který máme na cestu vyhražený, ale pokud máme času více, což my a i ti, kteří jedou na celou zimu na jih Španělska mají, tak rozhodně bych si kousek zajela a zkusila nějaký jiný přechod než notoricky známé hlavní tahy.
Řekla bych to asi takhle, na Pyreneje se vždycky těším, ať už jedeme na podzim na jih, protože to už budeme brzo v teple anebo jako teď na jaře, protože to už budeme brzo doma. Majestátná nádhera je všeobjímající, všudypřítomná a my jen obdivujeme skalní masivy, štíty a krásnou přírodu kolem nás.
Toulat se po Pyrenejích v letním období musí být ohromný zážitek, tak snad někdy příště.
Ale teď máme doma jednak spoustu práce, která na nás čeká, a hlavně naše malá Timiška, která roste jako z vody.
Opustíme roli cestovatelů a naskočíme do role plnohodnotné babí a dědy s již zaplněným diářem hlídání na celé léto.
Dneska jsme dojeli do menšího města Mirepoix, které není ničím zajímavé a když ještě k tomu je po dešti a mraky věští další déšť, tak věru není moc o co stát.
Spousta restaurací zeje prázdnotou, a hrázděné domy nejsou nijak zvlášť hezky opečovávané. Na ulicích je pusto prázdno. Však není divu, je hnusně, je zima, fouká ledový vítr a myslím, že každou chvíle začne opět pršet.
Je to už poněkolikáté. Na Francouzské straně je příšerné počasí, ale stačí přejet Pyreneje a jsme v úplně jiném světě.
Ani se tomu nechce věřit, že ještě skoro před týdnem jsme chodili vyletněný a odpolední kávička se nesla v duchu sezení na sluníčku jen v tílku a sukýnce.
Teď marně hledám rukavice, kulicha a teplý svetr, který jsem za celou zimu nevytáhla a aby nepřekážel, tak je kdesi hluboko v útrobách úložného prostoru.
Na druhou stranu, co se musí Francouzům přiznat je, ohromná péče o pohodlí obytných aut v podobě téměř nepřeberných možností stání pro obytná auta
a samozřejmě, téměř nikde nechybí výlevka a voda zdarma.
Dnešní trasa je:
