28.2.2022 Gibraleon - Andalusie - Španělsko
Tak jak bylo řečeno, kolegové odjíždí a my zůstáváme. Jak jsem už říkala, budeme rádi za další setkání, ale tak třeba se to někde v Portugalsku podaří.
Začátek této naučné stezky je ze stanice Gibraleón, zastávka, která se již nepoužívá, ačkoli vlak Huelva-Zafra jezdí dodnes. K tomuto bodu se lze dostat po silnici N-431 z křižovatky u Cañada de San Pureta.
Začátek trasy je perfektně značený a vede podél Calle de la Estación,
dokud nepřekročíte most přes řeku Odiel, odkud je výjimečný panoramatický výhled na město a koryto řeky.
Most přes řeku Odiel je moc hezký a asi i to nejhezčí z celé cesty.
Odiel byl v minulosti splavný až do tohoto bodu a odtud odjížděly lodě se zbožím z této oblasti, především pomeranči, olejem a mandlemi do přístavu Cádiz.
Je docela udivující, že tady kdysi bylo tak hluboko, aby tudy proplouvaly naložené lodě.
Ale jak se nacházely jiné dopravní možnosti a cesty, tak se postupně říční koryto zaneslo a dneska je to velmi mělká řeka.
Na mnoha kilometrech není v krajině mnoho změn od doby, kdy se zde přestalo dopravovat zboží jak po řece, tak po železnici. Vlak Huelva-Ayamonte a z El Andévalo převážel na jedné straně ovoce a ryby z celého pobřeží Huelvy a na druhé straně minerály z Andévalo.
Tolik k historii této cesty, která se pro nás během pár kilometrů docela dost změnila. Příjemná stezka přešlo do udusané země a nakonec do kamenité, kde byla jízda na kolech občas dost náročná.
Však se také v popisu uvádí, že „DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Z JINÝCH DŮVODŮ NEŽ PROGRAM PŘÍRODNÍ CESTY TATO TRASA NESPLNUJE POŽADOVANÉ OCHRANNÉ STANDARDY, TAKŽE NĚKTERÉ ÚSEKY NEMUSÍ BÝT PRŮJEZDNÉ!“, což jsme po pár kilometrech taky zjistili.
Nejen, že velmi brzy zmizely veškeré ukazatele, takže jsme se několikrát museli vracet, ale opravdu klíčový tunel, kterým jsme měli projet, tak ten tunel nešel ani náhodou projet.
Nevím, kde se vzalo tolik vody v krajině veskrze vyschlé, ale tunel je plný hlubokého bahna, od kraje ke kraji a nad námi vysoký, prudký násep a silnice.
Vyrvat kolo na silnici nepřipadá v úvahu a hlavně, po silnici jet nechceme. Zdenda volí náhradní trasu, která nás hodila o pár kilometrů bokem, a nakonec jsme se na naší via verde dostali, ale byl to boj.
Zcela evidentně tudy projede tak málo kol, že cesta se změnila v malou kozí stezku, ale zase je to drobná změna.
Včerejší trasa byla naprosto luxusní, a tak si dneska pro změnu užíváme terénní jízdu.
Stejně jsme ujeli skoro 40 km, ale urvaný jsme jako bychom ujeli mnohem, mnohem více.
Na závěr jsme si ještě projeli krásné městečko Gibraleón, kde místní kostel hostí několik čapích rodin a další čápi přilétají.
Některé rodiny už sedí na hnízdech a čapí klapání zobáky se nese po celém městě.
Je to nádhera vidět, když se jich několik vznese a krouží nad městem.
Samozřejmě, kousek od nás jsou veliké mokřady a blízká řeka je velikým lákadlem pro čapí populaci.
Cestou jsme viděli veliké množství čapích hnízd až hodně obsazených na sloupech elektrického vedení, jen v Gibraleónu na kostele jsme napočítali šest obrovských čapích hnízd.
Na stání v Gibraleónu je už plno. Stojí nás tady 12 obytných aut, ale parkoviště před námi je dost velké, aby se tam mohly postavit další auta, která se sem už nevejdou.
Zdenda si opravuje kolo, nandal si nový plášť na zadní kolo a udělal si celkový servis.
Dneska je ve Španělsku svátek a vše je zavřené.