9.2.2022 Tarifa - Španělsko

Tarifa je cílové městečko, kde už jsme byli a máme dobrou zkušenost s hospůdkou na pobřeží, kde jsme si jednak v noci pěkně zatrsali, ale hlavně, měli jsme od nich volný internet.

Tak jen doufáme, že se situace nezměnila a restaurace bude fungovat a bude mít i internet.

Projeli jsme si zase kousek pobřeží a tím, jak se blížíme k Atlantiku, tak se i mění ráz a tvář krajiny. Ta tam je vyprahlá zem, kde se jen tak tak uchytí pár keříků, je to jako kdyby se mávlo kouzelným proutkem a všude kolem nás je najednou zeleně, že se nestačíme divit.

Pastviny nejsou vyprahlé pláně, ale krásně zelené louky. Opět se ukazují nádherné borovice a vše okolo nás se zbarvilo do zelena. Krásné pahorky a spousta krav se pase na nádherném pažitu. Je to další tvář Španělska, která je naprosto úchvatná.

V tarife máme místečko hned u pláže, kde jsme stáli před dvěma lety, když jsme odjížděli poprvé na Kanárské ostrovy. Na velkém parkovišti jsme stáli snad s jedním kolegou, musela bych se podívat, ale vím, že jsme tu byli téměř osamocený.

Dneska je situace diametrálně odlišná.

Parkoviště je skoro plné obytných aut, takže to není o tom, kam bychom se chtěli postavit, ale kam se vejdeme.

Jak přijíždíme, zahlédla jsem hned vedle nás veliké očkovací centrum ve sportovním areálu. Zaparkovali jsme a jdeme na to!

Samozřejmě, nic nemůže být jednoduché, nejsme zaregistrovaný, a tak nás paní, která sedí u počítače hned posílá pryč s tím, že se musíme zaregistrovat. Zdenda našel jakési zdravotní středisko, a to si necháme až na zítra.

Pokusíme se ještě večer sehnat nějaké informace, zda a za jakých podmínek bychom si zde mohli nechat dát tu třetí dávku, abychom byli zelený a mohli jít do McDonald’s na internet.

Kvůli tomu to děláme, protože jak víme, ve Francii se stále vyžaduje kovi pas a v Německu je to ještě přísnější. Bohužel, pro Francii už nemáme data, a tak budeme odkázaný jen na veřejné sítě, což bývá hodně problém.

 Dnešní trasa je: není, bude později.