3.2.2022 Playa de las Cañas - Andalucía - Španělsko
Opět jsem maličko ve skluzu, když ono je tak krásně. Každý den nám nádherně svítí sluníčko, obloha je téměř bez mráčku a díky našemu stání jsme i uchráněni před případným větrem.
Hlavně, jsou tady s námi přátelé, dorazila Morava, Ivon s Tomášem a dojel nás Roman už bez Pavly a tak jsme tady společně.
Ivon se těšila na další lekce rybaření a Romanovi je jedno, kde stojí a pracuje na dálku. Má to z nás nejtěžší. My si povídáme, chytáme ryby, čteme si knížky, časopisy a on musí pracovat.
Digitální nomádství je řehole, která se mnohým může zdát jako naprosto suprová, ale je to docela náročná disciplína. Kdo by si neřekl, tak to je paráda, sedět v obytném autě na břehu moře a pracovat. Stále je to lepší než sedět někde v kanceláři a koukat se do deště, nebo do zamračené oblohy.
Ale vše má své pro a proti. Málokdo si uvědomuje, že digitální nomándství, nebo spíše by bylo lepší říct práce na dálku, je hlavně o disciplíně, pracovitosti a zodpovědnosti. Pokud si představíme krásné počasí, sluníčko, moře a my máme sedět v autě a pracovat, pak je dost náročné nesednout si ven do křesílka s kafíčkem a pěknou knížkou, nebo jen vychutnávat pohled do dáli, ale my musíme odevzdat určitý objem práce, jinak bychom se na dlouho neudrželi na pracovní pozici, která nám právě takovou možnost dává.
Je to i o datech, kolik jich ke své práci na dálku potřebujeme. To je stálé a věčné téma. Vloni měl Roman s internetem potíže a i přes ubezpečení operátora mu internet došel, ačkoliv ho vyčerpat neměl. Letos už nic nenechal náhodě a přivezl si sebou karty na internet dvě, ale stejně očekává nějakou kličku v podobě tříměsíčního provozu mimo ČR a podobně.
A samozřejmě, také záleží na tom, kolik potřebujeme ke své práci dat. Jsou profese, které spotřebují minimum dat a opravdu jim stačí dvakrát do měsíce zajet někam na dobrou wifinu třeba k McDonald’s a hotovou práci odeslat, ale pak jsou profese, kde je potřeba denní konzultace a tam spotřeba dat narůstá. Roman včera poznamenal, že mu bohužel ani 130 Gb nestačí.
Takže, je to docela náročné. Pokud se nepohybujeme jen v kempech, kde je i internet a ani to není zárukou aspoň trochu slušného připojení, tak stále a pořád je tu problém s daty, která na svou práci na dálku potřebujeme. Před nedávnem jsme byli v kempu, spíše to bylo placené stání se zázemím v Capo de Gata a tam inzerovali internet v ceně stání, nicméně, signál tam měli tak slabý, a tak pomalý, že se nám přes den nepodařilo vůbec připojit, jedině hodně pozdě v noci a nebo do 7 hodiny ranní. Takže nám byl jejich avízovaný internet úplně k ničemu.
Stále je tady hodně kolegů z Německa a Francie, kteří chtěli strávit zimu v Maroku.
Takto nám tady vychází sluníčko, rodí se nový den.
Vstup na území Marockého království je stále v nedohlednu, a i kdyby v nějaké dohledné době otevřeli marocké hranice je velkou otázkou, jestli by ještě odjeli. Přeci jenom, zima poněkud pokročila a za chvíli bude v Maroku velké vedro, začne se oteplovat víc a víc, což starším lidem tolik nesvědčí. Na stránkách Marockého velvyslanectví jsem se dozvěděla
„Vstup do Maroka není do 06.02.2022 možný.
Letecká doprava z/do Maroka bude obnovena od 07.02.2022. O obnovení trajektové dopravy dosud není rozhodnuto.
V neděli 28. 11. 2021 marocké autority oznámily, že v reakci na novou mutaci koronaviru budou od 29. 11. 2021 23:59 na 14 dnů přerušeny všechny lety do/ze země. Dne 24.12.2021 bylo přerušení letů prodlouženo do 31.01.2022 a dále do 06.02.2022. Přerušena je i dosud fungující námořní trajektová doprava z Francie a Itálie.
Nouzový stav v Marockém království je prodloužen do 28.02.2022. Pozemní marocké hranice zůstávají uzavřeny.“
A koho by to zajímalo, dál by se dočetl o docela drakonických opatřeních ohledně očkování a tak dál. Ale to nás nijak valně netrápí, protože až my pojedeme do Maroka, což bude asi letošní zima, pokud nepojedeme zpět na ostrovy a to bude situace zase úplně jiná.
