6.10.2022 Merville - Normandie - Francie
Sláva, sláva, sláva Atlantik. Cesta byla několikaletá, plná nástrah, útrap, odříkání a ústrků, ale nakonec jsme to zvládli.
Jedeme podél pobřeží silničkami a maličkými vesnicemi, že už blíže jet nemůžeme, neb už blíže žádná silnice nevede.
Malá města jsou krásná, vše se nese v duchu prosperity přímořských oblastí, tak jak je to všude v Evropě. Kde je moře, jsou turisté, a tudíž i peníze.
Jen je fajn, že skoro v každém městě, městečku myslí i na karavany a mají tady pro nás vybudované stání pro obytná auta.
Stání jsou maličké, třeba jen pro deset aut a z valné části jsou hned v poledne zaplněné. Takto jsme dneska projeli dvě stání beznadějně plná až na jednom jsme měli štěstí, že jedno místo bylo volné.
Ale sotva jsme zaparkovali, hned za námi přijeli další kolegové, kteří marně hledali místo na noc. Parkoviště je plné a tak museli odjet dál. Přeci jenom, jsme vyloženě pár metrů od Atlantiku a to se počítá.
Vesnice a městečka který jsme dneska projeli byly občas hodně náročné. Uzoučké uličky, kterými se město dá projet jsou opravdu hodně úzké a každé maličko větší auto jede krokem a hlídá si zrcátka. Několikrát jsem musela zrcátko sklopit, protože jsme se jednoduše nevešli.
Navigace nás zavedla i do takovéto uličky, a to máme v navigaci zadaný rozměry auta, šířku, výšku, délku a tonáž. Jedna navigace se ztratila úplně a druhá se pro změnu zbláznila. Nakonec jsme se protáhli, ale bylo to o fous.
Je to tady moc hezké. Doškové střechy jsou už na ústupu, nebo, je jich méně. Ale i tak se občas objeví nádherné kousky. Tady je vidět, jaká síla došek je na střeše.
To není jako naházet na latě tašky nebo připevnit pláty plechové krytiny, tady je to vyloženě o kompletní ruční práci. Jednotlivé snopy jsou ručně prošívané a přišívané k sobě.
V Nizozemí jsme se jednou dostali na cestě k domu, kde zrovna pokládali doškovou střechu a hodnou chvíli jsme pozorovali, jak jednotlivé snopy k sobě přišívají, jak je spojují a jak jim roste dílo pod rukama.
Byl to koncert lidského umu. Ale ono cokoliv se dělá s fortelem a s umem je nádhera pozorovat. Ať už jsme pozorovali skláře při práci, nebo výrobu ručně tkaných gobelínů to je jedno, ale vždy je to úžasná podívaná.
Dneska jsme se jen šli kouknout na pláž, udělali jsme očistu našeho Flíčka, vytřít, vyluxovat a uklidit vše co je potřeba, a protože je hezky, tak jsme si společně s kolegy sedli na sluníčko. Každý u svého auta.
Na parkovišti máme samý Francouze, kupodivu žádný Němec nebo Nizozemec. Těch se tady pohybuje poměrně hodně. Jsem zvědavá, jestli budeme mít kliku na nějakého kolegáčka z Čech.
Zítra pojedeme na velký výlet na kolech, ale pojedeme až kolem poledne, až bude tepleji.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
