17.11.2022 Billiers Port - Pornichet - Údolí Loire - Francie

Poslední den v Bretani byl krásný. Zase jsme se o kousek posunuli a mohu jednoznačně říct, paráda.

Na poslední chvíli jsme obědvali u krásného hradu, který zrovna procházel velkou rekonstrukcí. Říkala jsem si, že pokud není člověk opravdu za vodou a má spoustu ale spoustu peněz, tak bych takový zámek nechtěla.

Jen co nás stálo udělat pár věcí na chatě, vlastně jen drobnosti a teď mít na krku zámek, který potřebuje stálý přísun investic a práce. Je krásný.

Zdenda honem nastartoval droníka, a tak jsme ho viděli i z výšky.

 

Vždycky když vidím hrad, zámek nebo nějaké velké sídlo, tak si říkám, panebože, tak tady bych okna mýt nechtěla. Nebo jen „jdu vytřít podlahu“, běžná záležitost v normální domácnosti nebo domě práce na chvíli nebo hodinku, ale tady?

Tady by to bylo velmi nebezpečné něco takového říct. To si hospodyňka vezme smeták, kýbl, hadr, odejde a už jí nikdo nikdy neuvidí anebo se vrátí po umytí podlahy jako vetchá stařenka. Tak jsem usoudila, že pokud bychom si nějaký takový hrad pořizovali, tak jedině se zástupem služebnictva! Jinak to nemá cenu.

 

Přejeli jsme už do Pays de la Loire, nebo také podle jednoho průvodce Pobřeží Atlantského oceánu a podle dalšího Údolí Loiry.

Docela jsme pátrali, jak se vlastně opravdu tato oblast jmenuje. V roce 2016 došlo k slučování, rozdělování a přejmenování regionů ve Francii a teď to zkrátka uvádí každý trochu jinak.

Pes, aby se v tom vyznal. Osobně si myslím, že nejblíže bude Údolí Loiry. Je to kus pobřeží, kde jsme už jeli z jihu na sever a teď konečně dojedeme ten kousek, který nám chybí a tím budeme mít pobřeží Atlantského oceánu projetý.

Od Belgických hranic po Španělské. Je to celkem 2600 km. Navštívili jsme 72 míst a strávili tu celkem 104 dnů. Atlantské pobřeží Španělska a Portugalska už máme komplet projeté, jen tento kousek nám chyběl a teď už ho máme úspěšně projetý.

Řekla bych, že opravdu nejkrásnější území je Bretaň a tu bych velmi doporučila všem cestovatelům. Ale zase je to poměrně daleko na běžnou dovolenou a chce to mít čas. Byla by velká škoda toto území prolétnout.

Chce to jet těsně podél pobřeží, kde jsou jen malé vesničky a města, kde je totální absence velkých hotelových komplexů anebo velikých obytných domů, kde jsou vyloženě rezidenční byty.

 

Už když jsme přejeli do oblastí Údolí řeky Loiry, tak okamžitě jsme v jiném světě.

Hned první trošku větší město je úplně jiné, než jsme si za těch pár dnů zvykli.

Zmizeli kouzelné kamenné domy a malá úpravná města při pobřeží vystřídali ohromné bytové domy, hotely a smutné domy na předměstí.

Přiznávám, že se mi to ani fotit nechce a když k tomu přihodím zamračenou oblohu, občasný slejvák anebo jen mírné poprchávání, tak ani sluníčko, které se občas snaží vykouknout to moc nezachrání.

Naštěstí jsme projeli jednu krásnou oblast salin. Mokřady, kde se těží sůl.

Teď jsou mokřady jen zaplavené vodou, ale v létě se spousta jezírek zaplní mořskou vodou a čeká se, až se voda odpaří a zůstane sůl.

Vidíme spoustu bazénů, které jsou teď pod vodou anebo jen maličko vykukují a čekají na léto.

Jen si říkám, že je škoda, že po sobě lidi, kteří tu sůl dolují neuklidí, kteří tady pracují, protože všude se válí různé igelitové plachty,

což není nijak hezké a kazí to celkový dojem. No, ale nebuďme takový moralisti.

 

Dneska byl docela problém zaparkovat na oběd. V této oblasti nenechávají nic náhodě, a i sebemenší nebo sebevětší parkoviště, které v tuto dobu zeje prázdnotou, je opatřeno zábranou ve výšce.

Obytných aut potkáváme mnohem méně než třeba v Normandii nebo i Bretani, tam už teda jich bylo podstatně méně, ale tady není prakticky kde zastavit, natož zaparkovat. Jedině nás zachraňují oficiální stání pro obytná auta, ale ty jsou z velké části placená.

Problém je i natankovat vodu. Stojanů s vodou je jak šafránu a když už nějaký objevíme, tak je voda zavřená, stojan nefunkční, nebo je na žetony, které se kdesi kupují anebo je pekelně drahá. Dneska stojíme na stání pro obytná auta, kde je sice voda funkční, ale cena je vyloženě astronomická a elektřina, tak ta nám vzala dech. 4 eur za hodinu elektriky!

Vím, že je elektřina drahá, všeobecně podražila, ale jak máme informaci od naší skorodcery z Lyonu, tak cena elektřiny jim v bytě nijak nestoupla, a to mají komplet celý veliký byt na elektřinu, včetně vytápění a vrásky si rozhodně nedělá. Tady zřejmě reagovali na cenu elektřiny v Čechách. Co kdyby se zdražila elektřina i ve Francii, tak aby byli připravený. Voda je taky drahá, chápu, ale 4 eur za 100 l je taky poněkud dost přehnaná cena.

 

Zítra bychom se už měli potkat s Krkonošskými a pojedeme společně ještě kousek po pobřeží a pak přískoky přes Pyreneje na Ebro, na rybičky.

Cesta do Billiers Port 15 11 2022  Klikni na tento odkaz. 

Caire 16 11 2022  Klikni na tento odkaz. 

Pornichet 17 11 2022  Klikni na tento odkaz. 

 Trasa 15.11.2022

 Trasa 16.11.2022

 Trasa 17.11.2022