12.11.2022 Locmiquélic - Bretaň - Francie
Zase jsme poskočili o pár kilometrů na jih. Před námi je Carnac s jeho menhiry, ale než se tam dostaneme, tak se ještě podíváme na kousek bretaňské architektury.
Jak už jsem se mnohokrát zmiňovala, Bretaň je velice odlišná od zbytku Francie. Občas si říkáme, jestli jsme ve Francii, jestli nejsme v jiném státě, ale nejsme. Bretonci mají stejné platy, jako ve zbytku Francie, učitelky tady berou stejný plat, prodavačky, důchody mají v celé Francii stejné, tak jako v celé Evropě, a i u nás, zkrátka je tu stejné, a přesto tolik jiné.
Bretaň je krásná, ale nejsou tu Francouzi, ale keltové. Zajímala jsem se o to, proč je to tolik jiné, ale Bretaňci jsou mnohem dbalejší svých majetků, potrpí si na hezké domy a ctí vše staré.
Proto je tady tolik krásných kamenných domů a ten, kdo má jen trochu mysl otevřenou, musí to tady obdivovat. Všude, na každém kroku je spousta hortenzií, které jsou teď už bohužel většinou odkvetlé, ale věřím tomu, že když jsou v plném květu, tak to musí být teprve pastva pro oči.
Hlavním znakem Bretaně jsou kamenné domy s modře natřenými dřevěnými okenicemi a modré hortenzie. Všímavý cestovatel si také uvědomí, že mají poněkud jinak stavěné komíny. Tady totiž nikde, žádný dům nemá komín uprostřed domu, nikde nejsou vidět komíny někde na střeše, ale vždy je komín ve štítové stěně. Obyčejně bývají komíny dva, z každého štítu vyrůstá mohutný komín. To je veliká zvláštnost. Nejsem stavitel, ale opravdu si nevzpomínám, že bychom tuto raritu viděli někde jinde.
A další zvláštností je, že si tady moc nepotrpí na ploty. To bych řekla, že je doménou východní Evropy. Ploty jsou u nás podmínkou a jaksi dům bez plotu jen s nějakým nízkým ohraničením pozemku je naprostá rarita. Všichni jsou zvyklý na ploty a čím vyšší tím lepší.
Máme pozemek a ten je hned, jako první oplocen. Jistě, je to kvůli zlodějům, ale nedělám si iluze, i tady jsou zloději, a přesto vidět oplocený pozemek je dost vzácnost. Na druhou stranu, tady si potrpí na živé ploty. Ale ty bych u zvlášť pěkných domů zakázala. Nedá se fotit a spousta krásných domů mi tak utekla.
Ale živé ploty jsou strašně pracné na údržbu a přesto, je zde mají téměř všichni. Ať už vysoký plot, že není vidět na dům anebo jen nizoučký, jen aby se neřeklo. To se mi moc líbí.
V Káraném, kde máme základnu tam se nenajde jediný pozemek, který by nebyl oplocen a samozřejmě, někdo má plot starý, někdo nový, ale každý plot je jiný a vypadá to příšerně. Ale snad je to lepší, než kdyby na druhou stranu měli ploty všichni stejné.
Opět jsem si ublížila. Už potřetí jsem si v autě vymkla prst u nohy. Před pár lety jsem psala, jak je nebezpečné za jízdy jít třeba zavřít šuplík, který se schválně, poťouchle, sám otevřel. To jsem si vyloženě jeden prst u nohy vyvrátila, vylomila a několik týdnů se mi bolístka hojila.
Je to šíleně nepříjemné a samozřejmě hodně bolavé. Téměř vždy je to o roh sedačky a kuchyně. Prostě ten kus nábytku nakopnu a neštěstí je hotové. Horší je zranění v létě, když jsem bez ponožky, a to pak je opravdu hodně bolavé. Ponožka přeci jenom drží prsty u nohou víc u sebe, ale stejně. Jsem holt nešikovná. Dávám si pozor, chodím opatrně kolem nábytku a za jízdy se už nezvedám, abych cosi podala a stejně přijdu k úrazu.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
