4.11.2022 Penn ar Créac'h - Bretaň - Francie

Další den se chýlí ke konci, je večer a pozor, změna, je bezvětří.

Něco, co snad ani není na pobřeží Atlantského oceánu tuto roční dobu možné. Ale je to tak. Zrovna dneska jsem už hudrala, že když už svítí sluníčko a upachtěný cestovatel by si rád sedl do křesílka a chvíli se opaloval, tak to je takřka nemožné.

Když už zrovna neprší a sluníčko svítí jako o život, tak zase pro změnu šíleně fouká vítr. Pak nastupuje šachování s autem, postavit se tak, abychom byli krytý autem od větru, zase je pro změnu slunce z blbé strany a my sedíme ve stínu, takže zase nic.

Vítr je permanentní a dneska byl ještě ke všemu hodně studený. Když fouká a je kolem 20 °C tak se to dá ještě vydržet, ale dneska bylo 13°C, a to už je docela zima. Vítr nepříjemný pocit ještě umocňuje. Zase jsme se kousek posunuli směrem k jihu a dostali jsme se do oblasti, kde je vše.

Spousta parkovišť má toalety, minimum zákazů, stát se dá téměř kde si vzpomeneme, výpustní místa, voda zdarma. Řeklo by se karavanistů ráj, jenže, pro změnu tady není kam vyhodit odpadky. Tak jak doposavad byly na parkovištích odpadkové koše v hojné míře, tak tady objevit popelnici je téměř nadlidský výkon.

Vody zdarma máme, že bychom jí mohli rozdávat, ale odpadky nelze vyhodit. Malá města a vesnice se tady v této oblasti specializují na veliké odpadkové jímky zapuštěné v zemi, které se otevírají čipem. A ten samozřejmě nemáme. Velké kontejnery na plast a sklo jsou klasicky volně přístupné, ale vyhodit směsný odpad je oříšek. Je to úsměvné, ale jedeme vesnicí nebo městem a místo čeho abychom se věnovali pozorování okolí, tak ostřížím zrakem hledáme nějakou městskou popelnici nebo odpadkový koš.

Pokud je nedostatek odpadních košů a nedaří se nám zbavit odpadků, tak najednou zjišťujeme, kolik vlastně těch odpadků dokážeme vyprodukovat. A když je nouze nejvyšší, tak se potupně uchylujeme k třízení odpadků, abychom toho netřízeného do popelnice měli co nejméně. Jasně, je to správné a mělo by to tak být, protože k snížení zátěže odpadního hospodářství by mělo být samozřejmé třízení, ale kam s tím vytřízeným.

V obytných autech je pekelně málo místa, a to nemluvím o vestavbách, ty ho mají ještě méně a představa, že budu mít někde v prostoru tašku na plasty, tašku na papír a kartony a pak tašku na směsný odpad, tak ta představa je dost úsměvná. Zkrátka, moc to nejde a pokud někdo na cestách třídí odpad a jednou za třeba týden ho vyhodí do nádob k tomu určených, tak klobouk dolů, smekám.

V tomto nás dost vytrénovalo Německo. Tam byla situace úplně stejná, ale tam byly aspoň na zastávkách malé koše s takovou maličkou kruhovou dírou uprostřed a malý pytlík se dal tím otvorem procpat. Tak v Německu, když jsme tam byli vloni celé léto a motali jsme se kolem Bodamského jezera, tak tam jsem se opravdu naučila třídit odpad, protože to jinak nešlo.

Hlavně, jakákoliv plastová láhev, skleněná flaška anebo plechovka od piva je v Německu zálohovaná, a to poměrně vysokou částkou. Obvykle je cena 30 centů, a tak člověk třídí ani neprotestuje, že má málo místa. Jenom pro zajímavost, kamarádka Petra, která bydlí v Bavorsku platí za svojí popelnici podle váhy.

Když jsem se popuzovala, že není kam odpadky vyhodit, tak mě ubezpečila, že všichni v Německu a v Bavorsku zvlásť třídí odpad jako zběsilý, protože přijede popelářské auto pro její popelnici, ta je na voze přečtená a automaticky zvážená a ona pak platí za to, kolik jí toho odpadu odvezou.

Říkala jsem si, jestli toto není nejlepší řešení, než vysvětlování, přesvědčování jak je důležité třídit, ale to je to samé s vratnými obaly. Pak se nikde neválí žádné plechovky od piva, plastové flašky. On si pak člověk hodně rozmyslí než vyhodí plechovku od coly.

Ale zpět k Francii. Jak už jsem říkala, oblast bez odpadkových košů je peklo. To i když je nedostatek vody, tak se to dá vyřešit, ale vozit v kufru dva tři dny odpadky je nepříjemné.

Tak bedlivě hlídáme a číháme na nějakou popelnici pro pocestné a dneska jsme měli štěstí, jednu velkokapacitní neuzamčenou jsme objevili v chumlu dalších na třízený odpad. A to už jsem měla vytřízený papír, plasty a sklo, protože jsem hledala i nějaký malý odpadkový koš tak abych ho hamounsky nezaplnila celý. Jak se mi hned den proslunil, když jsem se mohla zbavit nahromaděného odpadu.

Tady je vidět, že stále je co řešit. Když to není voda, senkrovna a podobný nesmysl, tak je to tak přízemní problém, kam s odpadky.

 Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

Video ze včerejška, klikni na tento odkaz. 

Včerejší trasa:

 Dnešní trasa je: