24.4.2022 Marburg - Německo

„Marburg je jedním z nejpůsobivějších historických sídel Německa se strmými ulicemi a stupňovitými průchody propojujícími horní a dolní části města, zámkem na kopci, univerzitou a velkým gotickým kostelem věnovaný německé světici sv. Alžbětě.“, tolik se píše v průvodci a už jen příjezd k městečku je úchvatný.

Domy jsou skutečně jakoby přilepené ke kopci, na kterém se pyšně vypíná ohromný zámek, ale podle mého spíše je to z pohledu zezdola monumentální hrad.  Problém je ovšem se zaparkováním na noc.

V Marburgu je jedno vyhrazené stání pro obytná auta, ale je maličké. Pouze pro pět aut a nikde okolo se nedá stát. Tady platí, tak jako na všech takovýchto místech že „kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ My přijeli pozdě a už se nevejdeme. Stání stojí 12 eur, je zde servis, ale ten se také platí.

Holt, jsme v Německu, kde získat něco zadarmo se rovná drobnému zázraku. Stání bychom v tomto případě zaplatili, protože městečko je děsně roztahané, a to nejhezčí je na kopci a jít tři, čtyři kilometry jen do města, tak to bych asi nezvládla.

Dalším řešením jet autobusem ze vzdálenějšího místa, ale jak tak koukáme na jízdní řády, autobusy tady jezdí hůř jako sobí spřežení. Z odlehlejších míst jsou to autobusy spíše pracovní a školní, takže jezdí ve všední den ráno a odpoledne a my máme neděli.

Nastalo ježdění okolo města a hledání stání na noc. Všechna parkoviště jsou placená, ale ne na noc anebo jsou všelijak zákazová anebo soukromá. Musíme někde přespat a pokud to nepůjde jinak, budeme spát někde za městem a ráno přejedeme na nějaké placené parkoviště. Nakonec se Zdendovi podařilo najít parkoviště, jak jinak u hřbitova nad městem, kde je dost místa a už tu jsou zaparkovaný tři kolegové, ale ty tu jsou odložený.

Přespali jsme v klidu a pohodě a můžeme jít do města. Tím, že stojíme téměř v úrovni zámku tak máme začátek skoro v rovině. Až když jsme u zámku, tak je teprve vidět, že je to skutečně zámek.

Platíme vstupné a jdeme si zámek prohlédnout zevnitř. Říkáme si, alespoň jeden zámek bychom si měli prohlédnout, ale nemáme šťastnou ruku.

Zámek je hezký, to je fakt, ale místnosti jsou prázdné. Je zde otevřené jedno křídlo, které máme prošlé za chvilku, a kromě expozice kde je pár kachlů, keramiky a něco málo starých věcí po bývalých majitelích je všude prázdno.

Expozici o důležité roli Marburg v době reformace, jsem si tak nějak nevšimla.

Jistě, je zde pár zajímavostí jako vyřezávané dveře nebo gotický Rytířský sál, ale to je asi tak vše. Na nádvoří je kamenný obraz s vyobrazením sv. Alžběty, které je zasvěcené celé město. Vše se tady točí kolem této světice.

Alžběta jako maličká maďarská princezna, byly jí 4 roky, byla zaslíbena durynskému vládci. Ve dvaceti letech jí pan manžel umřel, asi už byl poněkud starý, a tak se Alžběta oddala pomoci a službě chudým a nemocným.

Po třech letech umřela na vyčerpání. Němečtí rytíři nad jejím hrobem postavili jednu z prvních velikých gotických staveb v Německu.

Jdeme celým městem až dolů, podívat se na Elizabetkirche, ale ani tady nemáme štěstí. Kostel je v rekonstrukci a „skutečně překrásná budova plná uměleckých děl“ zeje prázdnotou.

Jediné, co jsme si mohli prohlédnout jsou deskové reliéfy, ale zlatý relikviář je skovaný. Gotický kostel je asi pěkný, ale skoro uprostřed je visí ohromná záclona s obrazem, co je asi za ní, zbytek kostela.

Nevadí, město je krásné, a to nám bohatě vynahradilo jak prázdnotu zámku, tak rekonstrukci kostela.

Prohlédli jsme si snad všechny uličky a stoupáme zpět k autu. Je to pěkný krpál. Opět jsme ušli krásných 7,5 km, ale nahoru, dolů. Řádně ucaprtaný, ale spokojený.

Je to asi poslední zastávka tady v Německu. Ve středu odpoledne budeme už v Čechách. Musíme vyzvednout nová okna na chatu, což bude oříšek.

Musíme převézt 13 oken, která už na nás čekají, pak to vezmeme přes Benešov, kde už jsem objednaná ke kadeřnici, vše odvezeme a vyložíme na chatě a už ujíždíme za mladýma a hlavně, naší malou Timiškou.

Dneska jsme jen přejeli na kraj města k McDonalds, abychom mohli vložit do stránek, Zdenda nahrál svoje videa a udělali na sránkách trochu pořádek.

Více jak týden jsme neměli kloudný internet a tak se nám to trochu, hodně nakupilo.

 Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

Dnešní trasa je pší, 7,5 km