13.4.2022 Les Sables d' Olonne - Francie

Neprší, je nádherně modrá obloha a teploty se už šplhají ke krásným dvacítkám.

Ale stále je to tak, že na sluníčku se můžeme opalovat, ale ve stínu je ještě ziminka. A nedej bože, když to foukne z vnitrozemí z východu, to je teprve chladno. Užíváme si sluníčka, ikdyž předpověď je taková všelijaká a hodně se mění.

Dojeli jsme do krásného městečka Les Sables d' Olonne a parkujeme na místě, kde už stojí pár kolegů.

Tady je to zajímavé parkoviště. Ani povolené, ani zakázané, je tak nějak tolerované. Vedle nás, samozřejmě za zábranou ve výšce je ohromné parkoviště, které je využívané tak akorát autoškolou, protože tu nikdo neparkuje,

Tu a tam se objeví nějaké auto, ale vešlo by se sem dobrých 400 aut. Takže je to spíše o strach.

Město má několik velkých parkovišť, řekla bych, na tak malé město je tu dost velkých parkovišť, které jsou využívané a veliké parkoviště hned vedle nás je zcela evidentně zcela na okraji zájmu místních.

Je ohromná škoda, že se výšková zábrana alespoň na zimu nesundá. Naše parkoviště je do večera plné a pak kolegové, kteří přijíždějí až večer marně krouží po městě a hledají, kde by hlavu složili, ale marně.

Ale to je stejné všude u moře nebo u Atlantiku, kde je francouzské pobřeží.

Občas je to docela boj, když se ocitneme v oblasti, kde má Zdenda několik možných stání a nevyjde ani jedno z nich a pak holt musíme vzít zavděk stáním na noc, které bychom raději minuli.

Mnohokrát jsem o tom tady psala, my si nemůžeme dovolit platit za kemp nebo i placená stání, protože pracujeme s nějakým rozpočtem, kde máme vyčleněné peníze na všechno možné, ale kempovné tam zahrnuto není. A rozhodně to není o tom, že bychom byli nějací odpírači kempů, nebo lidé, kteří zásadně do kempu nejedou a nepojedou.

Tak to není. Mnohokrát bych dala přednost pohodlí kempu, to přiznávám, ale to bychom pak nezvládli už 7,5 let cestovat a užívat si třeba zimního sluníčka v Andalusii. Vždy je to o tom, jak to má kdo v sobě nastavené a samozřejmě, s jakým finančním polštářem pracujeme. Stále mluvím o tom, že až skončíme po 10 letech, prodáme našeho Flíčka, pořídíme si nějakou parcelu a na ní domeček a někde v rohu budou slepičky a tak podobně.

Faktem je, že jsme poslední půl rok maličko vše přehodnotili, protože v dnešní době začínat se stavbou nám přijde hodně riskantní a hlavně, vůbec nevíme, jaký budeme mít důchod a když už ho budeme mít, tak co si za něj pořídíme. Ale to je na dlouhou debatu, a to mi připomíná, že už jsem strašně dlouho nenapsala nic do Deníčku, protože to jsou přesně myšlenky, pro které jsem si deníček psala.

Zatímco jsem rozjímala nad kempy a stání, jak se říká „na divoko“, prohlédli jsme si městečko Les Sables d' Olonne, které je poplatné celému tomuto pásu francouzského pobřeží.

Jsou tu turisté a tím pádem peníze, příjemné počasí, vlahý větřík a krásný Atlantik, a to všechno sečteno a potrženo nám dává moc hezké domky, které jsou odhaduji ze dvou třetin určené na pronájem. Taky na spoustě z nich je nějaká tabulka s kontaktem na majitele.

Hodně se píče o tom, že právě pobřeží Atlantiku je velmi vyhledávané a já se vůbec nedivím. Je to tu takové hezké, pěkné, upravené. Domky jsou většinou malé, ale příjemně malé.

Ideální na dvoutýdenní dovolenou. Od domova jsme nějakých 1500 km, takže ani vzdálenost není tak dramatická, ale pořád to jsou dva dny na cestě, což je s malými dětmi hodně.

To je pořád lepší Chorvatsko nebo sever Itálie, kdy večer nacpeme děti do auta, cestou se umlátí a usnou a ráno se už můžou koupat. Tomu rozumím.

Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz a nezapomeň zaškrtnout Odebírat. 

Dnešní trasa je: