20.3.2022 Portalegre - Alentejo - Portugalsko
Jedeme ohromným územím korkových dubů a pastvin,
Tady v této oblasti se pěstují hlavně mandloně a olivy a všude je spousta dobytka, krav a ovcí. Korek z korkových dubů se sklízí na přelomu jara a léta, kdy jde kůra nejsnáze od stromu. I tak je to velmi sofistikované řemeslo, které je velmi vážené a ceněné a mistři, kteří jezdí od sadu k sadu musí dbát na to, aby strom, jakkoliv nepoškodili. Když vezmeme v úvahu, že dub korkový začíná dávat kvalitní korek až po 40 letech, tak je to opravdu velké umění svléknout kůru ze stromu tak, aniž by se poškodil.
Uvádí se, že „Sklízeči korku – tiradors“ si své umění předávají z otce na syna a za den si vydělají až 100 eur. Je to v zemědělství nejlépe placená práce. Aby rodinu uživil dub korkový musela by vlastnit duby na rozloze kolem 400 ha.
Musíme vzít v potaz, že korek se sklízí jednou za 9 až 10 let. Takže pokud rozdělíme plochu na 10 dílů, není to až tolik, ale stejně je to tak ohromná rozloha, kterou vlastní jen málokdo.
Proto vidíme že se v dubových hájích pase množství ovcí a krav. Plocha se tak využívá do maxima a dobytek omáhů s údržbou zeleně pod stromy, a ještě zem pěkně pohnojí.
Městečko Portalegre je přímo na naší cestě prostředkem Portugalského vnitrozemí, a tak si ho jdeme prohlédnout. Sluníčko svítí, ale je chladno.
K večeru se má počasí opět zkazit a má pršet. Portalegre je opevněné staré město na kopci.
Moderní, nové město je pod námi, ale my se jdeme podívat, spíše si protáhnout nohy do starého města.
No, co říct. Pěkné domy střídají ty ošklivé a zanedbané. Řekla bych, že ty ošklivé převládají.
Hezké domy patří většinou státním institucím a různým firmám, ale je tu ohromné množství prázdných, opuštěných domů a domů na prodej. Což samozřejmě nepřidá na kráse žádnému městu.
Skoro všechny ulice jsou stavěné v podobném stylu. Domky jsou maličké, a ještě každý domek má dva vchody a dvě čísla popisné.
Domníváme se, že v domku bydlí a nebo bydleli dvě rodiny. Pokud si někdo stěžuje, na bydlení, co se velikosti týká, tak tady je to extrém. Podobně maličké domky jsme viděli v Itálii, na jihu, hodně jsem o tom v cestopisu psala, ale tady jsou domky ještě menší, ale na druhou stranu, jak je vidět, nikdo už v těch miniaturních prostorech bydlet moc nechce.
Ale zase na druhou stranu, abychom nekřivdili, spousta maličkých domků je opravená a moc hezká. Domníváme se, že už patří oba dva vchody jednomu majiteli.
Že zkrátka jeden majitel odkoupil od druhého tu jeho miniaturní polovinu, probourali se oddělující zdi a pak už je to docela slušné bydlení. Aspoň podle stejných záclon, stejného nátěru fasády, stejného stylu vchodových dveří a tak podobně.
Ale ve spoustě domů skutečně žijí dvě rodiny. Každý vchod má jiné dveře, jiné jméno na poštovní schránce nebo na zvonku, domek má z poloviny jinou fasádu.
Prohlédli jsme si městečko obklopené hradbami, do hradu jsme se nedostali a můžeme jet dál. Před námi je poslední zajímavost oblasti Alenteja a tou je kamenná vesnice na kopci obehnaná hradbami Marvao.
Dokonce tam mají pro nás nachystané stání pro obytná auta a měla by tam být i voda a výpustní místo. Marvao už z dálky vypadá naprosto úžasně a stání tu skutečně je, voda snad také a zbavit se všeho ošklivého taky můžeme.
Jen počasí se definitivně zkazilo a od odpoledne leje a leje.
Zítra snad by dopoledne mělo na chvíli vysvitnout sluníčko, tak půjdeme do vesnice po ránu.
V dešti a ledovém větru nikde caprtat nebudeme.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz a nezapomeňte zakliknout pod videem "odebírat".
Dnešní trasa je:
