17. 8. 2021 Freudenstad - Černý les - Bádensko - Württenbersko - Německo

Opouštíme Triberg a jedeme dál Černým lesem do městečka Freudenstad.

Jsme v srdci Černého lesa a už se pomalu blížíme k řece Neckar, po které budeme putovat dál.

Pomaličku se nám už krátí čas na letní cestu, a tak sebou musíme maličko hodit. Pokud se někdo ocitne v této oblasti, velmi doporučuji naplánovat si cestu tak, abychom nejeli po hlavní silnici 500 která vede skrz Černý les,

ale snažili se najít si vedlejší silnice, kterými se k cíli také dostaneme. Sice oklikami, pomaleji, ale rozhodně to stojí za to.

 Projíždíme naprosto neskutečně krásné údolí, kde jsou rozházeny po úbočích kopců staré statky, které už jsou mnohdy dostavované, předělávané a už ani nejsou využívané k původnímu účelu.

Hodně statků je přestavěných na ubytovny, hotýlky a různé hostely. Hodně se tu nabízí volné pokoje.

Jak je vidět podle značek, je tu množství běžkařských tratí a podle zimních fotek je tu v zimě spousta sněhu. Teď se vše nádherně zelená a na svazích se pasou krávy, což je naprosto neskutečně krásná podívaná. Statky, které se dál věnují chovu dobytka jsou většinou velmi moderní, několikrát jsme už viděli, že mají často automatické dojení a krávy se volně pohybují v chlévech. Automaty čistí podlahu a vyvýšené boxy s podestýlkou neumožňují kravám zaneřádit podlahu pod sebou. Zajímavé uspořádání, kdy krávy jsou vlastně stále čisté.

 V jednom takovém chlévě jsme dokonce viděli drbátko pro krávy. To kráva přijde k takovým kartáčům, které jsou ve výši její hlavy, strčí čumákem do kartáčů a ty se začnou otáčet a kráva si o ně drbe hlavu. Tak jako čekají v řadě na podojení, tak čekají v řadě na drbání. Obyčejný venkovský statek a vše automatizované. Samozřejmě, pokud je to statek, kde mají jen pár krav, tak automatizaci asi nemají. Hodně vídáme, že mají na pastvině třeba jen dvě až tři krávy, většinou s telátky, která jsou asi na pozdější prodej.  

Ve městě Freudenstad je velké stání pro obytná auta zdarma. Parkujeme a kousek od nás je hlavní náměstí. Vlastně opět stojíme vedle velkého akvaparku, ale mysleli tu i na obytná auta.

Výlevka je zdarma, voda za peníze. Městečko Freudenstad je podle průvodce nezajímavé, je to vlastně jen hlavní náměstí, které kolem dokola jedno velké podloubí.

Původně tu měl stát zámek, ale to nakonec králi Fridrichu I.

Nedopadlo, a tak zde vyrostli jen měšťanské domy. Určitě je hezké si to vše projít kolem dokola a můžeme jít zpět domů.

Dneska jsem vařila další, maličko upravenou švábskou specialitu, a to hrachovou kaši s uzeným a párkem.

Zelený hrách jsem namočila a vodu několikrát slila. Doba máčení klidně 12 h, pak se nemusí hrách tak dlouho vařit.

Ideální by byl tyčový mixér, aby kaše byla hedvábná, ale ten já nemám, tak jsem hrách rozmačkala šťouchadlem na bramborovou kaši.

Samozřejmě, snažím se, aby kaše byla co nejvíce jemná. Na pánvi usmažím na půlkolečka nakrájenou velkou cibuli a přihodím k tomu na osmažení na kostičky nakrájené uzené, nebo anglickou slaninu nebo pancetu a přidám na plátečky nakrájený česnek.

Kaši osolím a opepřím, trochu majoránky a zamíchám usmaženou směs.

Nechám jen probublat a vypnu. Na pánvi ještě usmažím další cibuli na posypání, párky mám už ohřáté a mohu podávat.

Zdravé a rychlé jídlo je na světě. Rozhodně, je to dobrá změna jídelníčku na cestách.  Zdenda stále doufá v řízky, ale dva párky ho uchlácholily. Stejně se netváří nijak nadšeně, ale luštěni jsou zdravé, potřebné a k večeři stejně nic jiného v nabídce nebylo. 

Dnešní trasa je: