6.8.2021 Öhningen - Bodamské jezero - Bádensko - Württenbersko - Německo

Je pátek a na našem parkovišti se chystá trh. Mysleli jsme, že dneska půjdeme na krátký výlet roklí, kde je přírodní rezervace a moc pěkná stezka, alespoň podle informací, ale od rána je opět hnusně.

Už několikrát pršelo, a tak se přesouváme na další parkoviště, které máme jen kousek od nás. Je to jedno z mála parkovišť u Bodamského jezera, kde není žádný zákaz, ale je maličké.

Sem se musí přijet buď hodně brzo ráno, nebo hodně pozdě večer, ale i tak je to problém při pěkném počasí.

Pokud jsme jen maličko delší než malá vestavba, tak zabereme víc místa, než je zdrávo a namíchnutý Němec je schopen zavolat policii, ne pro to, že tu parkujeme, ale pro to, že zabíráme více jak jedno místo.

A proto, že opět stojíme na místě, fouká nechutný vítr a už od rána bylo několik přeháněk, dala jsem dohromady alespoň výdaje za minulý měsíc, nebylo to tak špatné, a zároveň jsem dala do kupy Kuchařku na cesty,

připravila jsem na vložení nové vyzkoušené recepty, hlavně švábské kuchyně a jak budeme zase na něčím internetu, hned je sem vložím. Jak jsem hledala recepty echt bavorské, a hlavně švábské narazila jsem na zajímavé informace o další německé specialitě a tou je Brezel – preclík.

Každý, kdo se v Německu na chvíli ocitnul, musel si všimnout všudypřítomného preclíku, který je nabízen snad úplně v každé restauraci, stánku, pekárně, prodejně.

Jak mi napsala kamarádka Petra, brezel je neodmyslitelnou součástí německé snídaně a bavorská bílá klobása se podává jedině s preclíkem. Tak si pojďme o brezel – preclíku něco málo povědět. Ostatně, když už jsme tady, tak trocha nových informací nikoho nezabije.

Brezel – preclík, má hodně starou historii vzniku původu a vznik brezelu si nárokuje kde kdo a dalo by se říct, že snad každý region Německa přispěchal se svojí legendou na podporu tvrzení, že brezel vznikl právě u nich.

Jméno Brezel je spojováno hlavně s Horním Německem a všechny varianty nářečí jsou doloženy již ve středověku. Nicméně, spousta legend jde napříč celým Německem a řekla bych, že už se i vzdala potřeba zasadit původ preclíku do nějakého regionu.

Tak si vznik brezelu nárokuje Alsasko se svojí legendou o chlapíkovi, který urazil milenku hraběte a pan hrabě byl ochoten dát chlapíkovi jménem Baker Dorebeak z Ingwilleru ( Ingweiler ) milost, pokud mu do třech dnů upeče chleba, přes které bude třikrát vidět slunce. Bakerovi pomohli na svobodu stráže, které vytrhli mříže a jeden ze strážců mříž ohnul do podoby preclíku, aby mohl vyrobit požadovaný tvar chlebu. Tenkrát museli mít opravdu silné stráže.

Alsaský preclík

Další z mnoha úsměvných legend je ze Švábska. Je to jedna z nejstarších legend, podle níž byl preclík vynalezen v roce 1477 dvorním pekařem jménem Frieder z Bad Urach. I tento pekař se dopustil jakési svatokrádeže a měl být oběšen. Jelikož však pekař předtím dobře pekl, měl dostat šanci.  „Peč dort, milý příteli, skrz který třikrát svítí slunce, pak nebudeš oběšen, tvůj život je volný.“ Král mu dal mu tři dny, než měl dostat trest smrti. Pekař byl ztracen a jeho žena si v žalu zkřížila ruce. Dala svému manželovi nápad na tvar preclíku. Další pomocí byla kočka, která omylem zasunula plech do vany (nebo kbelíku) se slanou vodou. Samozřejmě, ta kočka tam byla čirou náhodou.

Švábský preclík

Bavorsko si také nárokuje vynalezení preclíků. Mnichovský pekař Anton Nepomuk Pfannenbrenner je považován za vynálezce preclíku v únoru 1839, který pracoval v 19. století v mnichovské královské kavárně, kterou vlastnil soudní dodavatel Johann Eilles a jen naprosto omylem zaměnil čistou vodu se sodou, kterou se čistili plechy a tím dostal preclík svojí charakteristickou barvu. Jaká náhoda!

Bavorský preclík 

No, a tak bych mohla pokračovat dál. Existuje několik zaručených technik, jak správně protočit ramena preclíků, aby vznikl ten správný tvar. Technika házení preclíků je sice ve své podstatě jednoduchá, ale docela určitě náročná na zkušenosti a praxi, ostatně jako spousta jiných perfektně zvládnutých výrobků a profesí.

Preclík se tradičně skládá z pšeničné mouky, sladu, soli, pekařských kvasnic, tuku (margarín, máslo) a vody. To je klasika, ale pak máme spoustu dalších variant preclíků včetně sladkých verzí na různé slavnosti nebo na významné svátky. Tak máme třeba tučné, smažené Karnevalové preclíky, které jsou smažené na tuku a poté sypané cukrem, další jsou třeba nadýchané Vánoční preclíky a velmi oblíbené Novoroční preclíky. Novoroční preclíky známé hlavně v Badenu a Švábsku jsou velmi oblíbené a obvykle jsou vyrobeny z mléčného nebo sladkého kynutého těsta a mají slibovat hodně štěstí a pohody.

Regionálně rozšířený je také takzvaný Martinsbrezel, který se na sv. Martina peče ze sladkého kvasnicového těsta a často se sype krystaly cukru.

U cukráře jsou občas ke koupi sladké preclíky z listového těsta, který je často také zkroucený, nebo „ruský preclík“. Ve oblasti Stuttgartu a na velkém území Württemberg jsou tyto sladké preclíky – pojmenované po württemberské královně Olze – známé také jako „Olgabrezeln“.  V Porýní jsou další populární variantou sladké preclíky, kde jsou dvě jejich smyčky naplněny vanilkovým pudinkem. Nazývají se „pudinkové preclíky“. Vánoční cukroví se také vyrábí z křehkého pečiva ve formě malých preclíků.

No a pak máme všelijaké slané varianty preclíků a ohromné spousty zaručených receptur. Ovšem základem je ponořit preclíky před pečením do 3-5% roztoku hydroxidu sodného, což se v domácnostech a vlastně už běžně nahrazuje roztokem jedlé soli. Hodně známý je Oktoberfest preclík, který se peče hlavně na Oktoberfest v Mnichově. Různé varianty party preclíků, které se mohou velikostně objednat pro počet osob, které se party účastní. No a ještě tu jsou varianty nekvašených preclíků jež jsou ke koupi po celý rok v několika oblastech Bavorska, zejména v Dolním Bavorsku; tady jsou posypané solí a kmínem.

A nakonec, hlavní rozpoznávací znaky preclíků. Znalec by podle zakřivení a tloušťky paží v preclíku poznal regionální typ, ale nám bude stačit, když rozpoznáme jen dva základní.  Podle všeho, nám bude stačit si jen pamatovat, že nejrozšířenější je bavorský preclík s převážně stejnou tloušťkou a švábský preclík s velkým břichem a dvěma tenkými pažemi.

A na závěr tu máme ještě velkou kapitolu o heraldice spojené s preclíkem, o znaku cechu pekařů, o tom, kde byl preclík prvně vyobrazen, kolik kašen nese na sobě znak preclíku a kdy byl preclík poprvé písemně zdokumentován. Ale myslím si, že toto už o preclíku stačilo a ten, kdo by rád další podrobnosti, nechť si je už sám vyhledá.

Přeji hezký den.