2.8.2021 Radoulfzell - Bodamské jezero - Bádensko - Württenbersko - Německo
Máme v plánu další výlet, ale počasí je jako na houpačce. V noci byla jasná obloha plná hvězd, aspoň to říkal Zdenda, já už byla dávno v hajánkách.
Ráno mrholilo, což pro změnu Zdenda zaspal, ale pak se maličko vyjasnilo, a tak jedeme, směr Radolfzell. Už jsme se propracovali skoro na konec Bodamského jezera k přítoku Rýna. Největší problém je, co si vzít s sebou na cestu za oblečení.
Pokud teplota klesne k 16 až 17 °C tak je na kole poměrně chladno a pokud se sluníčko vyloupne z mraků, tak je v tu ránu 30 °C což je už zase na vyloženě letní oblečení, jinak jsme na kolech splavený. Takže mám plnou tašku oblečení, včetně fleesky, dlouhých legín, dalšího trička a tak podobně.
Navrstvila jsem to vše na sebe a jsem jako cibule. Cestou si ještě oblékám bundu, protože vzduch je hodně studený, zvlášť když jedeme lesem. No a pak se sluníčko objeví a už jde zase vše dolů a postupně se z jednotlivých vrstev svlékám. Nádherná krajina je všude kolem nás a hlavně, nekonečné množství cyklostezek, které sice nejsou tak perfektně značený jako v Nizozemí, ale jsou velmi kvalitní a skoro všude.
Pak je vyloženě osvěžující, když Zdenda naplánuje trasu mimo hlavní směr a dostaneme se do lesa, který je po deštích slušně rozmáčený.
Městečko Radolfzell je už taková Německá klasika. Centrální náměstí obklopení krásnými uličkami, hrázděnými domy a samozřejmě několik kašen a jak už bývá zvykem,
vždy na nás někde vykoukne nějaká zajímavá socha nebo skulptura, zkrátka, stále je na co se koukat.
Na nábřeží, v nádherném parku jsme si dali v poklidu oběd.
Vezu s sebou misku karbanátků, které jsem dělala včera jako místní, švábskou specialitu, k tomu chleba, papriku a okurku a je nám dobře.
Zdenda se pořád domáhá řízků, tak je budu muset asi usmažit. Takže baštíme na břehu Bodamského jezera, s hezkým výhledem a řekla bych, že jsme hodně spokojený s časem, který tu trávíme.
Díky tomu, že tu můžeme čas strávit tak jak si přejeme, jsme opravdu Bodamské jezero prokřižovali a projeli, jak jen se dá. Řekla bych, že jsme se za ten měsíc, co tu jezdíme, stali takovými drobnými znalci poměrů okolo Bodamského jezera.
Ale díky tomu, že město je maličké, prohlídka netrvá nijak dlouho a my se můžeme vydat na zpáteční cestu. Zdenda ještě uhnul z hlavní trasy na Konstnaz a jedeme k dalšímu ohromnému jezeru, který máme kousek stranou.
Pravda, původní délka výletu byla necelých 30 km a jak to tak pozoruji, dáme zase padesát jako prd.
Potkali jsme pěkné stání pro obytná auta. Je to na trase mezi Konstanz a Radolfzell. Moc pěkné stání s elektřinou, vodou atd.
Ale samozřejmě, zpoplatněné. 15 eur za den, respektive za 24 h.
Jenom pro informaci, platí se v automatu a postup platby je vyloženě intuitivní a lehký, takže pokud by měl někdo obavy, jestli zvládne zaplatit, tak jsou zcela zbytečné.
Ještě mě zaujal plánek stání zřejmě jedné a tytéž společnosti.
V okolí Bodamského jezera má docela slušně rozprostřené stání a řekla bych, že cena bude přibližně stejná.
Faktem je, že cestovatelé, kteří tu jsou jen na dovolenou a chtějí si projet co nejvíce míst a vidět za krátký dovolenkový čas co nejvíce měst a úseků pobřeží, nebudou řešit stání někde dál od jezera zdarma, tak jako my.
Zkrátka, kolegové, co chodí do práce si chtějí a potřebují dovolenou užít a neztrácet čas hledáním místa, aby ušetřili nějaké to euro. Takže pro takovéto cestovatele, ostatním jen pro informaci, jako námět na úvahu a případné plánování, kam příště vyjet, kde strávit příští dovolenou.
Ofotila jsem mapu s čísly a která stání se kde nachází. Myslím, že je to velmi užitečná mapka a používání GPS souřadnic mnohé hledání usnadní.
Zítra se už zase hneme kousek dál směrem k přítoku Rýna. Zajedeme se ještě podívat na největší evropský vodopád ve Švýcarsku a pak už se definitivně odpoutáme od Bodamského jezera a zamíříme k Černému lesu a dál do údolí řeky Neckar.
Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
