30.10.2021 Zaragoza - Španělsko
Včera celý den propršel, a protože jsme se jen přesouvali na stání do Zaragozy, tak není ani tak o čem psát. Snad jen, že jsme opět jeli vedlejšími silnicemi, ale tím, že bylo permanentně pod mrakem, tak ani nemělo cenu něco fotit.
Rozhodně by byla škoda ujet celou cestu po dálnici. Dneska by mělo být už slušněji, ale vypadá to, že se počasí do nějakého vylepšení moc nechce. Zaragoza je ohromné, skoro třičtvrtě milionové město, které jsme si křížem projeli a myslím, že nám to bohatě stačilo. Jeli jsme na druhý konec města pro plyn a pak zase skoro zpět na parkovací místo pro obytná auta. Mimochodem, plyn jsme kupovali za 0,73 eur, to jen pro informaci. Místo pro obytná auta má Zaragoza u vysokoškolského kampusu a co je báječné, do centra jezdí tramvaj jen pár metrů od našeho parkoviště, které je veliké.
Opět jsme na jakési spojnici z Francie dolů na jih a tak je tu velký přetlak aut, ale naštěstí jsou ještě kolem nás další velké parkovací plochy a tak ten, kdo přijede později nemusí mít obavy, že si nebude mít kam stoupnout a je tu zdarma servis.
Faktem je, že takovou sílu obytných aut jsme viděli naposledy na Mosele, ale tady nás to maličko udivilo. Permanentně, i pozdě večer, přijížděli nová a nová obytná auta hledající volné místo. Ráno se nějaká místa uvolnily, ale než jsme přišli z města, byla samozřejmě obsazena.
Zaragoza byla v v 19. století zničena Napoleonovými vojáky a postupně znovu postavena. Takže je to veskrze moderní město s vysokými domy. Není ošklivé, to ne, ale je to něco, co zrovna dvakrát nemusíme. Stojíme 3,5 km od historického centra, což bychom normálně ušli, ale přiznávám, nejsem ještě zdravotně úplně v pořádku a ráda se svezu do centra tramvají. Platíme 1,3 eura za jeden lístek, máme to sedm stanic tramvají a za chvilku jsme u řeky Ebro. To nejdůležitější je proti nám. Katedrála Panny Marie na pilíři.
Kamenný most (Puente de Piedra) přes řeku Ebro z roku 1440 stojí blízko katedrály. Roku 1643 strhla povodeň dva oblouky a most byl obnoven roku 1659.
Symbolem města je katedrála Panny Marie na pilíři (SM del Pilar) z let 1681-1686, největší barokní stavba ve Španělsku o rozměrech 130 x 87 m s 11 kopulemi a se čtyřmi věžemi z 19. století.
Název připomíná, že podle legendy se na tomto místě v roce 40 zjevila Panna Maria na vrcholu sloupu apoštolu Jakubovi, který podle této legendy přinesl do Španělska křesťanství. Nejstarší doložená stavba vznikla ve 4. století a byla přestavěna v románském i v gotickém slohu.
Je uváděno, že jde o první kostel v historii zasvěcený Panně Marii. Bazilika Panny Marie na Sloupu je jednou ze dvou menších bazilik v Zaragoze. Stavba současné baziliky probíhala převážně v letech 1681 až 1872 v barokním stylu.
Název baziliky pochází od údajného zjevení Panny Marie apoštolu Jakubovi při modlitbě 2. ledna roku 40 n. l. Sloup, který je 39 cm vysoký a vyroben z jaspisu je dnes společně se sochou Panny Marie na Sloupu (Madonna del Pilar) hlavní památkou kostela. Panna Marie na Sloupu je ochránkyní španělského národa a její svátek dne 12. října je ve Španělsku státním svátkem. Nynější stavba dostala klenby v 18. století a nástropní fresky namaloval Francisco Goya. Tady jsem se v tom maličko zamotala.
Jedná se vlastně o dvě stavby. Katedrálu Spasitele v jeho Epiphany je jedna ze dvou SEO nebo katedrál metropolitní arcidiecéze Zaragoza, spolu s Cathedral-Bazilika Panny Marie na Sloupu. V diecézi se obvykle nazývá jednoduše Seo, protože je to první katedrála na rozdíl od také baziliky "El Pilar . "
Je postavena na místě starověké římské fórum města Caesaraugusta a hlavní mešita z Saraqusta , jejíž minaret stále zůstává značka aktuální věži. Stavba byla zahájena v 12. století v románském slohu. Katedrála procházela stálou dostavbou, promítali se do ní všechny možné stavební slohy až do roku 1788, kdy byly 4 sochy představující kardinální ctnosti umístěny v nové věži Seo, na těle věže s hodinami.
Ve svém současném stavu je Seo kostelem s pěti loděmi a šesti sekcemi krytými žebrovými klenbami stejné výšky, což dává místu vzhled kostela s půdorysem čtyřúhelníkové haly. V čele jsou dvě apsidy (z původních pěti) a na straně epištoly, přes dvě ze zmizelých, se nacházela sakristie.
Před katedrálou je podlouhlé náměstí Plaza del Pilar na místě bývalého římského fóra a na jihozápadním konci náměstí stojí pozdně gotická pětilodní Stará katedrála sv. Spasitele, Catedral de la Seo.
Stojí na místě mešity ze 7. století, přestavěné v románském, gotickém (mudejárském) a renesančním slohu s barokními kaplemi. Části varhan sahají až do 15. století, arcibiskupské muzeum za katedrálou má rozsáhlou sbírku tapiserií.
A tím bych pamětihodnosti Zaragozy asi ukončila.
Podívali jsme se ještě do úžasné tržnice,
kde si můžeme koupit spoustu dobrot a přes staré město a uzoučké uličky plné restaurací a kavárniček
se vracíme opět přes most na stanici tramvaje a jedeme domů.
