17.10.2021 Troyes - Champagne - Francie
Jako každé ráno, pravidelně máme mlhu, že by se dala krájet, ale je velká šance, že se k poledni mlha rozpustí a bude svítit sluníčko.
Stále jedeme krajinou Champagne do města Troyes, které máme v plánu navštívit. Zdenda upravil i délku trasy tak, abychom na Troyes měli dost času. Než začnu s prohlídkou města, chci se zmínit o nové baterce. Vím, že několik kolegů čeká na naše zkušenosti, tak tady jsou. Včera jsme byli na počítačích od nějakých 6 hodin večer, já skoro do půlnoci, doháněla jsem resty a Zdenda do 3 hodin do rána., protože se snažil nahrát videa na YouTube, což se mu bohužel nepodařilo, ale i tak je to docela slušný ukazatel. Každopádně jsme ještě odpoledne nabíjeli všechny naše telefony, normálně jsme si svítili, jelo topení a samozřejmě lednice, cestou na baterku, ale po zastavení už na plyn. Ráno jsme měli v bateriích krásných 67% . Podle naší zkušenosti bychom počítači, při tak dlouhém připojení docela určitě trakční baterky vybili. Když ne úplně, tak mnoho by v nich nejspíše nezbylo. Dneska jsme za dvě hodiny jízdy už byli opět na 100%. Což se nám zdá naprosto skvělé. Hlavně, já jsem si už zvykla proudem hodně šetřit a přiznávám, už mi to hodně vadilo. Stále přemýšlet nad tím, jestli si mohu rozsvítit jednu žárovku na víc anebo, jestli nám počítače nechají proud alespoň na to nejnutnější, aby Zdenda nemusel v noci startovat auto a maličko baterky dobít. Zatím jsme hodně spokojený, ale baterky jsou nové, tak uvidíme, jak se budou dál chovat. Zimu máme teprve před sebou. Uvidíme, jak to bude vypadat, až nám několik dnů proprší a třeba týden nezasvítí sluníčko.
Mezi tím jsme se už přesunuli do Troyes, které slibuje moc hezkou podívanou. V průvodci se píše, že v Troyes získáme představu o tom, jak se žilo a jak vypadala Evropa v době, kdy Moliére psal své nejlepší hry a Tři mušketýři bojovali za krále a královnu. Hrázděné domy, některé s fasádami přesahujícími až do ulice, byli znovu postaveny po velkém požáru v roce 1524. Je několik tipů, jak projít celé Troyes, ale osobně se domnívám, že snad nejlepší je jen tak se bezcílně toulat uličkami. Bezvadný je vzít si v Infocentru mapu starého města, ale my měli smůlu. Je sobota a infocentrum už má zavřeno. Takže, i kdyby bychom chtěli orientovat se podle mapy, tak máme smolíka. Pak ještě skvěle fungují Mapy CZ, kam si Zdenda zaznamená výchozí bod a jednak se neztratíme a hlavně, víme, které ulice bychom si ještě mohli projít.
Hrázděné domy, které se nám tolik líbí v Německu jsou i zde a je jich tady opravdu hodně. Některé, ty nejstarší, jsou postavené v době po požáru tedy těsně po roce 1524. Ryzí středověk je v maličké uličce ruelle des Chats, Ulička koček. Tmavá a úzká ulička, která se snadno mine vypadá přesně tak jako před 400 lety. Horní patra se téměř dotýkají a prastaré trámy drží domy jakoby od sebe. Kameny podél základů zdí zde byli umístěny kvůli chodcům. To aby nedošlo ke zraněním, když uličkou projížděli koně, tak si chodci mohli na kameny stoupnout. Lety se některé kameny ošoupali do špiček, kam by si už nemohl stoupnout vůbec nikdo, ale dnes je to jen zajímavost.
Další zajímavostí je, že zde vznikla váhová jednotka trojská unce. Dneska se váží trojskou uncí investiční zlato a stříbro, ale málokdo ví, že právě Troyes stálo u vzniku trojské unce odvozené od váhových standartů, které vznikly v 12. a 13. století. Dále je tu několik překrásných starých historických hotelů, kde se za ubytování platí pomalu zlatem a samozřejmě spousta překrásných restaurací, které jsou přístupné z kouzelných dvorků uprostřed hrázděných starobylých domů. Jednu, která se u vchodu chlubí Mischelinskou hvězdou jsme úplně náhodně objevili při průzkumu zapadlých koutů města. Každopádně musím ještě zmínit překrásné a monumentální kostely. V Troyes je jich hned několik a všechny nabízejí naprosto úžasnou podívanou. Všem ale vévodí Katedrála sv. Petra a Pavla. Je to nádherný příklad gotické architektury dotažený do dokonalosti. 114 metrů dlouhá hlavní loď je osvětlena řadou 180 neskutečně krásně vyrobenými vitrážovými okny. Samozřejmě jsme je nepočítali, ale oken je tam opravdu hodně a hlavně, tím, jak jsou veliká okna dělená, je to přehlídka obrazů snad z celé bible. Na čestném místě je socha Johanky z Arcu, která se zde zastavila cestou na korunovaci do Remeše s Karlem VII.
O Troyes by se toho dalo napsat ještě hodně, a i fotky jsou dneska docela slušné, že nevím, které do cestopisu napasovat a tak, koho by zajímalo více fotek, může se podívat do fotogalerie a koho by zajímalo více informací, je tady strejda Google a tam si je může dohledat.
My stojíme na velmi příjemném parkovišti kousek od starého města a stejně jsme dneska zase ušli skoro 6 km jen po starém městě. Opět nemohu jinak než návštěvu Troyes doporučit. A dát si kafíčko na nějakém hezkém místě je už snad i povinnost. Jen je potřeba mít s sebou kovipas nebo potvrzení. Zatím všude v restauracích vyžadují toto potvrzení a stačí to mít v mobilu, QR kód si jen přečtou svými mobily a vše je v pořádku, můžeme si dát kávu. Ovšem docela mě udivilo, proč nekontrolují třeba ve velikých potravinách Carefour, kde jsem byla včera a kde bylo neskutečně lidí na nákupu. Tam nikoho nic nezajímá, ale kávu venku na náměstí bychom nedostali. A jak jsem si všimla, je to tady ve Francii asi hodně běžné, protože lidi automaticky vyndávají z tašek svá potvrzení a dávají je obsluze kavárny, restaurace ke kontrole. Roušky se nosí jen v uzavřených prostorách.
Video z cesty, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je: