11.10.2021 Cheb - Česko

Konečně nastal den odjezdu. Zdenda doplnil vodu a můžeme vyjet.

Ještě se zastavíme u Andulky a Ondráška v Praze, rozloučíme se s rodiči a naší malou Timiškou a jedeme směr Karlovy Vary. Voda, to je velké téma, kterému věnujeme velkou pozornost. Vždy, když je možnost vypustíme celou nádrž a Zdenda se zanoří do hlubin velké nádrže a perfektně jí vyčistí, vydesinfikuje a znovu několikrát napustí a vypustí, než je nádrž jako nová. Samozřejmě, stejnou pozornost věnuje celé soustavě, protože i trubky se zanáší.

Na to má Zdenda zase systém, kdy vyrobí směs ze sody, octa a trochu desinfekce, vše prožene horkou vodou trubkami a proplachuje. Je k neuvěření, kolik nečistot se uvolní a následně vyplave ven. Odpadní nádrž je to samé, tam je to ještě horší. Ale při pravidelné údržbě nemáme problém jak s pitnou, tak odpadní vodou. To je také velké téma mezi kolegy, kam s odpadní vodou.

Osobně se domnívám, že pokud myju nádobí v lavórku ve dřezu, pokud se do nádrže nedostanou nějaké špatné chemikálie, tak je tam pak jen voda z mytí a ze zubů, a to se domnívám, že přírodě nijak neuškodí. Stále vzpomínám, když jsme zůstali na Kanárských ostrovech a odpadní vodu jsme vypouštěli na hromadu hlíny vedle nás, tam jsem i vylévala vodu z nádobí, jak se kopeček za 2 měsíce krásně zazelenal. Všude kolem nás byl jen suchý úhor a vedle našeho auta se to krásně zelenalo. Stále lituji, že jsem to tenkrát zapomněla vyfotit. Jako důkaz, že i voda z nádobí je životodárná, to jen pro ekology, kteří si myslí, jak se přírodě škodí, když nevypustíme odpadní vodu do místa k tomu určenému.

Ale to jsem odbočila. Musíme ještě něco málo dokoupit, hlavně musím koupit celer, který se ve Španělsku dost obtížně shání. Celer zpracuji, nakrájím na kostičky a v krabičce zamrazím. Tak mi vydrží celou zimu, protože hovězí nebo kuřecí vývar je bez celeru takový nijaký. V Chebu budeme stát přes noc a ráno už opustíme naši milovanou Českou kotlinku. Hlavně máme radost, že se nám podařilo získat volební průkazy a ve Chmelné jsme stihli odvolit. Zítra také musíme ještě někam na poštu a kamarádovi Romanovi poslat kartu s nekonečným internetem, kterou nám laskavě půjčil na dobu, co jsme byli v Čechách.

Teda jen na 14 dnů, ale i tak je to fantazie. Mít internet stále k dispozici je něco, co neznáme. Pravda, než jsme vyjeli, tak jsme měli klasiku, jako každý, internet normálně za pár korun v bytě, pak v Polsku, tam jsme se mohli v internetu za 190.- Kč doslova koupat, ale tím to skončilo a celou cestu, celých 7 let s internetem bojujeme. Takže zítra ráno skočím někam na poštu a internetovou sim kartu se slzou v oku pošleme právoplatnému majiteli. Romane, moc děkujeme, karta nám opravdu hodně pomohla a zpříjemnila život. No a už se přehoupneme do Německa, kde se doufám, zase podíváme do nějakého pěkného městečka a už bude Franci a vjedeme do Španělska.

 A ještě poslední tankování v Čechách, uvidíme, jak budou vypadat ceny nafty a plynu napříč Evropou.