24.12.2021 Torrevieja - Španělsko
Konečně jsme se sjeli k Jarkovi a než začneme se smažím ryb a podobnou bohulibou vánoční přípravou na tu správnou štědrovečerní večeři, jedeme se podívat na trh do vedlejšího města.
Španělský trh je neskutečný. Vlastně za víc jak rok, co jsme už ve Španělsku strávili, tak jsme žádný takový trh nepotkali.
Většinou se jednalo o maličké trhy v miniaturních vesnicích a městech, kde bylo jen pár stánků s oblečením a něco málo zeleniny a ovoce, a to bylo ještě většinou stejné jako v obchodě. I bedýnky byly z velkých velkoprodejen, ale tady to bylo skoro výhradně o místních pěstitelích a výrobcích všech možných lahůdek.
Nádhera. Jen je obrovská škoda, že jsme to nevěděli, protože všichni jsme si včera nakoupili v Mercadoně a tak máme zásoby všeho, co se tu prodává a za poloviční ceny než jsme nakoupili v obchodě.
A ještě v super kvalitě! Čerstvá zelenina, čerstvé pomeranče a mandarinky. Nedávno natrhané úžasné mango. Obrovské kaki plody, které chutí připomínají lahodný meloun Galia a ještě za skvělou cenu. Neskutečný výběr oliv ve všemožných nálevech.
Paní prodavačka nám prodá kyblík a do toho děravou naběračkou nasype od každého druhu trochu oliv. Můžeme tak ochutnat téměř celý sortiment. No a samozřejmě, veliký výběr Jamon, sušených šunek, čti „chamón“.
Ty jsou vůbec úžasné, ale chce to umět seříznout ze šunky tenoučké, téměř průsvitné plátky, což se řádnou praxí nemáme šanci zvládnout.
Pokud totiž taková sušená šunka není správně nařezaná, je téměř nerozkousatelná. Prostě silnější a neumě seříznutý plátek neužvýkáme a pak se pro nás konzumace španělské lahůdky stane bojem o kus sousta. Jamón prodávají v obchodech i se stojanem, kam se celá kýta upne a s velice dlouhým ostrým nožem, ale zkrátka, nemáme praxi a všichni, kdož si kýtu koupili, měli problém ji zkonzumovat. Nicméně, prodavači, kteří jamon prodávají mají v krájení mnohaletou praxi a mají jeden plátek jako druhý. Tenký, až průsvitný, a to je pak lahůdka.
Samozřejmě, na trhu je i spousta oblečení, bot, kabelek a tak podobně, ale ti jsou maličko stranou a mezi zelináře se nijak necpou.
Ale tak to je na každém trhu. Největší problém je, trefit se do dne, kdy se trh pořádá. Říká se, že trh je vždy v nějakém městě každý den, ale zjistit, kde zrovna je a abychom byli alespoň poblíž, tak to je unikum.
To je téměř nad naše síly a hlavně, nemůžeme několik dnů čekat, až k nám trhovci dorazí, to prostě nejde.
Občas jsme zahlédli ceduli, že se v našem městě, kde zrovna jsme koná trh, třeba každou sobotu, ale my jsme tady v pondělí a čekat do soboty je nereálné, takže jedeme dál a zase jsme bez trhu. Pak si říkáme, třeba na nějaký trh narazíme později, ale to později je tak zřídkavé.
Nicméně, nakupovat na trhu je radost. Neodolala jsem a koupila 2 kg velikých paprik, které možná ještě večer rostly někde na poli nebo ve skleníku za neskutečnou cenu, 1,5 eur.
Odpoledne nás konečně dojela Morava, Ivon s Tomášem a už jsme komplet. Akorát Ivon si cestou na výletě nešikovně a velmi bolavě vymkla kotník, a tak se jen belhá a z vaření byla omluvena. Stejně, jídla bylo tolik, že by se ještě pár lidí v pohodě najedlo.
Dohodli jsme se, že každá kuchařinka si u sebe v autě usmaží svoji rybu, udělá svůj salát a případně polévku, vše přeneseme a pak si na stole vezmeme od všeho něco. Růženka uvařila skvělou rybí polévku, já měla slepičí s nudličkami, tři druhy salátů a několik druhů ryb. Paráda. Vynikající štědrovečerní večeře. Díky Jarkovi, u kterého jsme měli azyl bylo vše naprosto perfektní. Hlavně jsme se večer přemístili dovnitř.
Kdybychom byli jen u aut, tak bychom to také zvládli, ale večery jsou přeci jenom chladnější a nebyla by to taková pohoda. Zdenda hrál na kytaru a neprochladli mu prstíky, nechoulili jsme se v bundách, zkrátka, bylo nám všem fajn. Takže Jarku, ještě jednou a za všechny, moc a moc děkujeme za pohostinnost a příjemné posezení u Tebe a doufáme, že Ti to někde na cestách budeme moci oplatit.