23.12.2021 Torrevieja - Španělsko
Jsme jen kousek od Torrevieja, kam jedeme oslavit Vánoce. Ještě poslední nezbytný velký nákup, natankovat plyn a naftu a k večeru už jsme u Jarka.
Jen pro informaci, všude v uzavřených prostorách se musí nosit roušky a jak už jsem se mnohokrát zmiňovala, nošení roušek se vyžaduje velmi nekompromisně. Kverulanti a odpírači roušek by si tady opravdu ani neškrtli.
Zkrátka, ve Španělsku se nošení roušek vyžaduje a přes to vlak nejede. Samozřejmě, jsou i tací, kteří nosí roušky i když jedou sami v autě, nebo jedou dva lidé, kteří k sobě naprosto jasně patří. Na ulici nosí roušky hodně lidí, ale není to povinné, alespoň v kraji Valencie a Murcie, kde právě jsme. Ve Španělsku je to tak, že každý kraj si svojí zdravotní strategii řídí sám podle své aktuální situace, takže jednoznačně doporučuji, sledovat lidi na ulici. Pokud bychom náhodou zapomněli si roušku nasadit, nevadí, obsluha prodejny nás hned upozorní, ale doporučuji nehrát si na hrdiny a roušku okamžitě nasadit. Stane se, že zapomeneme, roušku máme v ruce a jdeme zamyšlený do prodejny. Stane se, že pokud je nařízeno nosit roušky na ulici, že o tom nevíme, nebo opět zapomeneme si vzít roušku, to vše se může stát, ale pak je nutné na výzvu si roušku nasadit.
Samozřejmě, ani my nejsme nijak nadšený z nošení roušek, po půl hodině v obchodě mám celý obličej upocený, ale pak si říkám, co lidé, zaměstnanci, pracovníci, kteří jí musí nosit celou pracovní dobu, jak ti musí být už otrávený. Ale tak to holt je a pokud nechci sedět doma na zadku, tak holt musím respektovat nařízení státu v kterém jsme. Dále se prokazujeme ve všech restauracích, kavárnách, barech a v McDonald’s potvrzením o testu nebo očkováním.
Všichni mají potvrzení nahrané v mobilech, mobil při vstupu už připravený v ruce a je to opravdu jen sekundová záležitost než si pan číšník, který je poblíž vchodu, nebo paní servírka, než si objednáme kávu a tak podobně, než si QR kód načte a hned pouští dál. Dokonce už se objevila i žádost o druhý doklad k ověření totožnosti, jestli opravdu to, co ukazujeme patří nám. Tak jako všude v Evropě, ve všech státech roste počet nakažených a stále se přijímají různá opatření, tak i tady by mohlo dojít k tomu, co už jsme zažili vloni na jaře a v létě, nošení roušek i na veřejnosti.
Byla to příšerná doba, když jdeme po pěší promenádě, po pláži a všichni, do jednoho mají na obličeji roušku. Viděli jsme, jak pán na pěší zóně na pobřeží roušku neměl, jela kolem policie, zastavili a pána upozornili, že nemá roušku. Pán se nejspíše omluvil, to jsme neslyšeli, ale okamžitě sáhl do kapsy a roušku si nasadil. V té době jsme viděli v ulicích ohromnou sílu policistů, kteří tuto povinnost kontrolovali. Kontrolovali i různé promenády kolem moře a nikdo, opravdu nikdo si nedovolí jakoukoliv diskusi. Jediné, co můžeme je, omluvit se a roušku okamžitě nasadit. Pak se nic neděje, ale jakákoliv diskuse může být okamžitě potrestaná velmi vysokými pokutami. Vloni jsme se náhodně proklikli k tabulce pokut a málem mi vypadli oči a spadla brada. Výše pokut byla přímo astronomická a nejvyšší pokuty byly za diskusi s policistou. A to, že se pokuty rozdávaly byl fakt.
Jinak vše funguje, prodejny, malé provozovny, hrady, zámky, historické památky, vše je zpřístupněno, ale v rouškách. Ale na druhou stranu, nenechme se nesmyslně strhnout, protože španěláci jsou maličko v tomto směru někdy až přes míru zodpovědný. Jak jinak si vysvětlit, když vidíme jít člověka po pláži, stovky metrů nikde nikdo a on má nasazenou roušku! To už je snad i proti přírodě.
Teď jsme zachytili, že by se snad měli opět nosit roušky celoplošně a všude, ale zatím to nařízení nevstoupilo v platnost. Takže tolik k restrikcím, které momentálně ve Španělsku platí.