22.1.2021 Alhandra - Okolí Lisabonu - Portugalsko

Klasicky, v 10:00 je dojezd a na nikoho se nečeká! Tak to si samozřejmě dělám legraci.

Takto nám to všem vyhovuje. Je to příjemný čas, kdy už jsme všichni po snídani, my holky máme uklizeno, kluci naplánovanou trasu v navigacích, šuplíky zajištěny a můžeme vyrazit za dalším poznáním. Dneska to máme zase kousek, ale je to nutné.

Hlavně, potřebujeme dobít baterky, a tak těch pár kilometrů jedeme velmi pomalu a vlastně, cestu si užíváme. Je skvělé, že přátelům nevadí naše hlemýždí tempo, protože občas navrhuji Zdendovi, že kdyžtak bych klidně zatlačila anebo pokud pojede ještě o trošku pomaleji, což už snad ani nejde, tak za jízdy usnu. 

Ale ne, jedeme tak, jak se nám líbí, jak potřebujeme a pokud je to nutné, tak uhneme ke krajnici a pustíme auta co jedou za námi. Oni pospíchají a my máme celý den na ujetí nějakých 40 km.

Alhandra je další maličké městečko, které je zajímavé, jako takové, ale hlavně, je zde úžasný Památník Herkules postavený na počest obránců linií Torres Vedras.

Památník byl projektem podplukovníka Joaquima da Costa Cascaese a byl postaven na příkaz markýze Sá da Bandeira.

Jeho stavba byla schválena na konci srpna 1874 a práce začaly v následujícím roce. To bylo dokončeno v roce 1883.

Socha (klasická řecká postava Herkula) má tři jeho nejznámější atributy: vousy, lví kůži a statnou hůl. Sochařem byla Simões de Almeida a mramor byl těžen v Pêro Pinheiro.

Tento památník, postavený na vyhlídce nad městem Alhandra, připomíná vítězství anglo-portugalských vojsk nad napoleonskými vojsky a stavbu linií Torres Vedras.

V roce 1911 byly na počest vojenských inženýrů zapojených do této mimořádné mise přidány dvě desky: podplukovník Sir Richard Fletcher z anglické armády a Neves Costa, důstojník Královského portugalského sboru inženýrů, jehož studie terénu vedly k čáry.

Lines of Torres Vedras byl vojenský obranný systém postavený na sever od Lisabonu v letech 1809 až 1810. Pod rouškou tajemství vyvinul budoucí vévoda z Wellingtonu obrannou strategii založenou na opevnění klíčových bodů na vrcholcích kopců, aby být schopen sledovat přístupové cesty do hlavního města Portugalska a posilovat přírodní překážky místního terénu. Tento systém zahrnoval tři linie obrany, rozprostírající se přes 85 km od Atlantiku k řece Tajo.

Po dokončení bylo 152 vojenských bodů nebo stanovišť vyzbrojeno 600 dělostřeleckými kusy a bráněno 140 000 muži, což z něj činilo nejúčinnější a zároveň nejlevnější obranný systém ve vojenské historii.

Před těmito liniemi byly v říjnu 1810 svedeny bitvy u Sobralu, Dois Portos a Serameny. Tato rozhodující střetnutí mezi francouzskými jednotkami a anglo-portugalskou armádou byly také nejkratší a nejméně krvavé od doby, kdy napoleonská armáda napadla Portugalsko.

Poté ztratili Napoleonova vojska bojového ducha, protože pochopili, že linie Torres Vedras jsou nedobytné. Očekávali zásoby a posily, ale ty nikdy nedorazily kvůli portugalské partyzánské činnosti. 15. listopadu 1810, Marshal Massena nařídil stažení svých francouzských vojsk. To vedlo k pozdější porážce Napoleona Bonaparta ve dnech 18. června 1815 u Waterloo.

 Napoleon strávil posledních šest let svého života uvězněn na ostrově Svatá Helena a Evropa otevřela novou kapitolu své historie.Hezky shrnutá historie Wellingtonovy obranné linie.

 Dnešní den opět utekl jako voda.

 Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

Dnešní trasa je: