18.1.2021 Porto das Barcas - Estremadura - Portugalsko

Jako by toho nebylo málo a ke štěstí nám nestačilo trucující čerpadlo.

Dnešním dnem nám doslova a do písmene umřely nástavbové baterie. Měli jsme v plánu je na jaře, jakmile se vrátíme do Čech, vyměnit. Bylo by to o pár měsíců dříve, než jsou jejich námi odhadované dva roky životnosti.

Nechtěli jsme se dostat do pasti, měnit baterky někde na cestě. Stále máme v živé paměti Řeckou speciálku na auto baterie, kde nám s klidným srdcem prodali dvě startovací baterie za cenu trakčních, které jsou samozřejmě dražší.

Rozdíl ceny může být až 100 %. A ty nám opravdu vydrželi jen jeden rok. Já tomu nerozumím, ale bylo mi vysvětleno, že se vše točí okolo nabití – vybití, trakce, kterých má každá baterka určité množství. Zdenda to propočítával a došel k číslu odpovídajícímu dva roky životnosti plus nezbytná rezerva. Jenže, a tady je to jenže, strašně záleží na tom, jak často baterie vybijeme do té míry, že už nám v autě nic nefunguje.

To se nejdříve hlásí o slovo měnič vytrvalým pískáním a pokud nedostane okamžitě přísun další energie, tak se vypne, pak se vypne vše v autě. V tu ránu nefunguje lednice, nefunguje topení, nefunguje světlo a celé auto se ponoří do totálního klidového stavu, kdy si můžeme zapálit tak akorát svíčky anebo držet černou hodinku.

Takže, dobíjíme sluníčkem jako zběsilý, za jízdy dobíjíme boostrem na plno a baterky se tváří jako plně nabité. Zastavíme a po pár minutách nám začne padat kontrolka stavu baterek vysloveně před očima až spadne úplně dolů a nám se během pár minut po zastavení vše vypne. Tak takto jsme se bavili předevčírem a včera už padlo definitivní rozhodnutí, koupit nové baterky. Ještě akorát Zdenda stál před rozhodnutím, jestli koupit nástavbové v nějaké speciálce pro karavany, ale to je dost problém, podobně jako s čerpadlem anebo, jít cestou varianta brod a koupit za rozumné peníze klasický startovací, ty mít do podzimu a než na podzim odjedeme koupit u pana Stojánka, kousek za Benešovem klasiku, nástavbové.

Dojeli jsme na překrásné místo Porto das Barcas, kde jsou dvě parkoviště nad sebou, spousta stání pro nás i místní a naprosto jedinečný výhled na moře, oceán.

Jen nám chybí v dálce odfukující velryby, občas by mohl vyskočit z modrých vlnek skotačící delfín a místo by bylo naprosto dokonalé.

Vyndali jsme židličky, sedíme na sluníčku a obdivujeme nekonečnou nádheru před námi. A o tom to naše cestování je!

A myslím, že o tom by mělo cestování být, o klidu, pohodě, kráse, toleranci, ohleduplnosti a hlavně, poznávání.

Všem, kdo nás čtou a všem, kdo by si přáli někdy cestovat podobně tak jako my cestujeme, z celého srdce přeji, aby se rozhodli a vyjeli.

Aby si udělali plán a pustili se do cestování a objevování zemí, kam si vždy přáli jet, aby se podívali na místa, která ve skrytu duše doufali, že jednou navštíví. I v této naprosto šílené době to jde, jde cestovat, samozřejmě jsou tu jistá omezení, ale zase nejsou tak šílená, drakonická, aby se nedaly zvládnout.

A pak ještě může nastoupit moje oblíbené pořekadlo z Alchymisty, „když člověk něco strašně moc chce a udělá pro to tolik, že už víc udělat nemůže, pak se celý vesmír spojí a ono to dobře dopadne“.

Všem přeji krásný večer se sluncem buď nad hlavou anebo alespoň v duši. 

Dnešní trasa je: