15.1.2021 Vau - Beira - Portugalsko
Už je vše, jak má být. V 11 h máme úžasných 21 °C což je teplota měřená na zrcátku a na sluníčku.
Ve stínu je chladněji, ale stejně za jízdy je 16 °C, což jak všichni musí uznat, je už skvělá teplota a hlavně, svítí sluníčko!
Stále jedeme podél pobřeží a je to tu překrásné. Fotky hodně napoví, řeknou, ale být zde je luxus.
Zrovna včera mě jedna naše příbuzná zvedla ze židle, kdy napsala, že to není přirozené být v zimě v teplu, že si má člověk prožít všechny čtyři roční období, které mi poctivě vyjmenovala. Jediné, co jí ochránilo před posláním dál, než k šípku je to, že je mladší a tím pádem má ještě šanci zmoudřet.
I když se obávám, že někomu by nestačilo ani 200 let života. Není nic krásnějšího než poznávat nové kraje, zvyky a obyčeje.
Poznávat, jak lidé žijí kousek od nás a není nic příjemnějšího než být v zimě v teplejších končinách. Jistě, někdo cestovat nemusí, nemusí se dovídat nové a nové věci, to jest každého volba. Po mnoha letech máme v Čechách překrásnou zimu. Všude je spousta sněhu, ale Češi nežijí jen na venkově, kde jsou domy a zahrady zasypané sněhem. Spousta lidí žije ve městech, kde projede několik sypacích vozů a ze sněhu je nepříjemná břečka a to už vůbec nemluvím o velkých městech, která produkují teplo a to teplo všechnu tu sněhovou peřinu mění na čvachtající cosi, co je hnusné a blbě se v tom chodí. Zkrátka, každý den děkuji bohu, že můžeme pár let žít život takový, jaký žijeme, a i do budoucna uděláme vše pro to, abychom mohli alespoň několikrát do roka vyjet na pár měsíců. Minimálně v zimě! Trávit zimní měsíce v teple je pohádka.
Ale vraťme se zpět k naší cestě. Foz do Arelho je městečko, letovisko, které se rozprostírá na jedné straně jakoby ohromného jezera s velmi úzkým hrdlem, kudy sem vtéká oceán.
V dálce jsou vidět vlny oceánu, ale my už tu máme vyloženě rybník s velikou, předlouhou písčitou pláží, spoustou nerezových sprch.
Zkrátka, naprosto ideální místo na dovolenou a ještě lépe, na dovolenou s malými dětmi. Tady bude voda pěkně vyhřátá od sluníčka, protože přeci jenom oceán je poněkud chladnější, než je klasika u Středozemního moře.
Maličké městečko je velmi příjemné, plné kavárniček a malých restaurací.
Zkrátka, řekla bych, že je to přímo idylické místo na dovolenou.
Úplně jsem se viděla, že bych si uměla představit tady strávit dva týdny s vnučkou, hrabáním se v písku a koupáním. Vše je blízko, vše je čisťounké a moc hezké. Místo mě vyloženě uchvátilo.
Pane, co vše se dá dělat na kruhovém objezdu, tady si mladíci dali svačinku. Přijeli na motorce a v poklidu na kruhovém objezdu baští.
My budeme spát na konci jezera, které se tu vytvořilo, Lagoa de Óbidos, ale musíme popojet kousek dál.
Příroda je úžasně zelená a my si to suneme dál a dál podél velkého jezera až na jeho konec.
Zdenda tam našel parkoviště a my jen doufáme, že tam budeme moci stát.
Tak tento mostek nebudil zrovna dvakrát důvěru, ale značka hlásá, že by měl udržet 5 tun, což i s naší nadváhou nemáme, ale stejně, nedůvěřivě koukám,
jestli náhodou Zdenda nezauvažuje o nějaké alternativní cestě, no, nezauvažoval a most nás pohodově unesl.
I když na svodidlech je vidět, že už má leccos za sebou. Vau Óbidos je cílovou miniaturní vesničkou u které zahýbáme dolů a jedeme na naše stání.
No, co více si přát! Oba dva naši Zdeňkové jsou špičkový navigátoři a hledači kouzelných míst.
Toto je jako vystřižené ze žurnálu.
Zajeli jsme až dozadu a postavili auta do L abychom se nejen ukryli před větrem, ale hlavně, abychom mohli ogrilovat ryby.
Můj, Zdenda J nachytal, Zdenda S vykuchal, Zdenda J nekořenil a
Zdenda S ugriloval. My s Alenkou fandily, držely palce a všelijak kluky povzbuzovali a rybičky byly přímo luxusní.
Opět jsme měli cefalů, které jsou vynikající a jak prohlásila Alenka, jsou to chytré ryby, které přesně vědí, kolik potřebují mít kostí, aby se udržely pohromadě.
A to, že se krásný den udržel až do večera, snad ani nemá cenu psát.
Sluníčko, sluníčko, sluníčko. Večer Zdenda vyndal centrálu, a ještě jsem upekla várku croissantů z listového těsta a slané rohlíčky na snídani.