9.1.2020 Aveiro - Gafanha da Nazaré - Beira - Portugalsko

Dnešním cílem je maličké městečko Aveiro, i když jak se tak koukám do průvodce, ono zase až tak malé není.

55 tisíc obyvatel není málo, ale tím, že jedeme rovnou do starého města ke kanálům a co nejblíže k přírodnímu parku, tak nás moderní centrum jaksi míjí. Je pravda, že jsme mohli na parkoviště přijet oklikou, ale tradičně, když už nechceme do města jako takového jít, tak si ho alespoň projedeme, jen abychom viděli, jak to tam vypadá.

Samozřejmě, při té příležitosti nás navigace zavede na odbočku, kam nemůžeme odbočit, naše hlavní silnice je rozkopaná, jako dneska a pak si naprosto neplánovaně projedeme velkou část města díky veliké objížďce, samozřejmě, jak jinak centrem města. Takže mnohdy projedeme i oblasti, kam jsme vůbec nechtěli. Občas taky zaperlí holky navigace, a to je pak ještě jiná písnička. Chvilku jedeme podle jedné a pak zase podle druhé, protože Zdenda usoudí, že ta první jede už vyloženě špatně, občas přehlédneme nějakou zapeklitou odbočku no, někdy je to zážitek. Naštěstí, Zdenda s Alenkou jsou kliďasové a hned tak je něco nerozhodí, a tak krouží městem za námi a řekla bych, že se občas nestačí divit, stejně jako my.

Velké parkoviště přímo u kanálů v Aviero je skvělé. Poněkud hlučné, ale vypadá dost bezpečně. Nad námi je most, kde jezdí spousta aut a která nám nad hlavou samozřejmě duní, ale asi tady spát nebudeme.

V plánu bylo, dnešek na prohlídku starého Aviera a zítra bychom měli projet kus přírodní rezervace.

Jenže, není problém plány změnit, a tak jedeme na kola dneska po obědě. Kluci sundali kola, my jsme vše nachystali a za chvíli jsme na cestě.

Aviero je hlavně pěkné městečko, myšleno to staré město u moře, kde je spousta různých kanálů, na kterých jezdí lodě s vysokými barevnými čely.

Špičatá vysoká čela lodí jsou různě zbarvené a moc hezké. Vozí turisty po kanálech, ale protože turistů je hrstka, vlastně skoro žádný, tak lodě prakticky nejezdí a mají je schovaný. Aviero je přezdíváno Portugalské Benátky a spousta secesních domů kolem kanálů krásně dokresluje velmi příjemnou atmosféru.

Než jsme vyjeli, pálilo sluníčko jako blázen, bylo nádherně, ale v okamžiku nasednutí na kolo se nebe zatáhlo, prudce se ochladilo a vlastně začalo znova svítit, až když jsme se vrátili k autu.

Celou cestu jsme měli pod mrakem, což je samozřejmě škoda, protože přírodní park Reserva Natural das Dunas de Säo Jacindo je vlastně síť malých mělkých vodních jezírek a mokřadů, kde je spousta ptáků. Poměrně malá oblast je útočištěm spousty ptačích druhů, které sem chodí lidi pozorovat a teprve před dvěma lety byl zde vybudován perfektní dřevěný chodník nad vodou, kudy se dá velký kus mokřadu projet na kolech.

Paráda, jen je škoda, že aspoň chvíli sluníčko nezasvítilo. Cestou sem jsem nemohla fotit, protože jsme jeli přímo proti slunci a teď zase, protože nám slunce kamsi zmizelo.

No a podle oblečení co máme na sobě byla i pěkná zima. Ujeli jsme krásných 20 km a přijeli domů pěkně prokřehlí, teda my se Zdendou docela určitě.

Hlavně, jsme podcenili pár zásadních drobností. Já včasné nasazení kapuce, protože mi pod kulich foukal studený vítr a Zdenda si pozdě vzal rukavice, tak mu prokřehli prsty na rukou. Příště budeme chytřejší! Ale termoska s horkým čajem přišla k chuti.

Pozdě odpoledne skutečně odjíždíme na skvělé stání kousek od moře v Gafanha da Nazaré,

kde je stání pro obytná auta a je nás tu pár obytek, ale všichni to jsou místní.

Video pro dnešní den, klikni na tento odkaz. 

Výlet na kolech: 

Dnešní trasa je: