8.1.2020 Matosinhos - Esmoriz - Portugalsko

Včera jsme měli odpočinkový den na parkovišti hned u moře. Zdenda se pokoušel chytit nějakého žraloka na gril, to nejméně a my se dali s Alenkou do úklidu, udělaly si výlet po pobřeží a druhý Zdenda pracoval na počítači.

Měli jsme krásný den, ale, je stále poměrně chladno. Nicméně, jak tak víme, ať už od přátel nebo z předpovědí, všude je poměrně chladno. My máme přes den kolem 10 °C až 15 °C ale na sluníčku je příjemně, nicméně v noci nám padají teploty na 0 – 1°C což není nic moc, ale večer už je nám to jedno. Stejně s příchodem tmy jsme každý ve svém domově anebo si dáme bio Ulusion a společně se podíváme na nějaký pěkný film. Jinak je pohodička. 

Kluci plánují cestu a my s Alenkou plánujeme co uvaříme dobrého a tak podobně. Včera jsme taky měli servis, zajeli jsme InterMarché a udělali servis. Tady měli servisní místo pro nás docela slušně utajený. Kroužili jsme kolem a nemohli ho najít. Tady chybí směrové cedule na výpust, klasická značka obytky s vodou pod autem.

Ve Španělsku bylo vždy několik značek, které nás spolehlivě dovedli na místo, ale tady je to občas bojovka. Hlavní je, že místa jsou a dají se při troše snahy najít. Dobře funguje aplikace park4night a tady bych doporučila placenou verzi.

Za pár eur jí máme na rok do všech přístrojů, počítač, tablet, mobil, ale hlavně, v placené verzi jsou recenze a fotografie. Mnohdy je dobré, když hledáme místo na parkování, přečíst si recenzi, protože některá místa jsou vysloveně nevhodná, a přesto je tam lidé uvedou anebo, místo se změnilo, je tam třeba nově zákaz a obvykle to cestovatelé v recenzi uvedou.

Jako třeba, že místo už je pod zákazem anebo, že je policie v noci vyhodila, právě z důvodů, že třeba v celém městě je nově zákaz stání a my si toho při příjezdu do města nevšimneme, což se může velmi lehce stát. Takže, zatím je vše v pohodě. Vodu tankujeme, jak je potřeba, zdarma a míst na stání je nepřeberně. Samozřejmě, chce to sledovat zákazové značky, ale zatím máme volných míst, že si můžeme vybírat.

Došel nám plyn, což se nám stalo podruhé za celou dobu našeho putování po Evropském pobřeží. Ukázalo se, že ne vždy se nedostatek plynu projí totožně. Máme na plyn sporák, lednici a topení. Poprvé, to bylo v Burse v Turecku nám nečekaně došel plyn, Bursa zapadala sněhem, my měli sněhovou čepici na střeše, ukazatel plynu se tvářil, že plyn ještě máme, ale začala pískat lednice.

Tenkrát nás to vyděsilo a začali jsme zkoumat, kde je v lednici závada.

Z útrob jsme vydolovali návod na lednici, různě ji restartovali, já jí domlouvala a přesvědčovala, aby se chovala slušně a že jí máme rádi. Nic nepomohlo, lednice byla tvrdohlavá a pískat nepřestala, hlavně stále hlásila závadu, ale takovou tu, že není rozbitá, ale že třeba má nedovřené dveře.

Až tenkrát Zdendu napadlo, jestli se nezasekl měřák plynu a že než jí začneme opravdu hrubě nadávat a rozebírat, že zajedeme pro plyn. Natankováno a lednice si spokojeně jen broukala. Tentokrát se opět zasekl měřák plynu v bombách, a přestože jsme měli mít ještě víc jak 20 % tak vyplo hned po ránu topení. Venku je lehounce nad nulo a my bez topení.

Opět jsem lehce zazmatkovala, protože bez topení to nejde, a to bychom museli hned řešit a co si budeme povídat, vypálený kotel od Trumy by nebyla žádná laciná záležitost. Zdenda, oproti mně zachoval chladnou hlavu a hned našel nejbližší tankovací stanici a jedeme pro plyn. Naštěstí to máme jen 5 km, natankovali jsme dvě bomby, které byly opravdu prázdné, Truma naskočila a my máme teploučko. Správně by mělo auto vyhodnotit, co od toho maličkého množství plynu, který zbývá, odpojí, ale jak je vidět, ani to není pravidlo. Za úplně totožné situace, totožné zimy nám jednou vyhodnotilo jako největšího žrouta plynu lednici a vypojilo jí a teď to bylo topení, které najednou přestalo fungovat.

Vyčistili jsme si všechny odpadní nádrže, kazety v toaletě, natankovali čerstvou vodu, uklidili a můžeme pokračovat dál v cestě. 

Dojeli jsme do dalšího pobřežního městečka Esmoriz, kde stojíme opět na velmi hezkém místě. Veliké parkoviště a my stojíme jakoby na vrchu, kde vidíme na oceán.

Pod námi je dlouhá písčitá pláž, vlny a krásný západ slunce. Postavili jsme auta do L aby na nás nefoukalo, dali jsme si na sluníčko křesílka, kávičku a je nám dobře.

 Zítra pokračujeme dál. 

Dnešní trasa je: