6.1.2021 Porto - Porto - Portugalsko
Na ráno mám nařízený budík, protože potřebujeme do Porta dojet včas, hlavně kvůli parkování.
Zkrátka, pokud přijedeme na parkoviště později, už je většinou obsazené, a to si nemůžeme dovolit. Dohodli jsme se, že v rámci maximální bezpečnosti půjdeme do města postupně a druzí budou na hlídce.
Původní místo bylo od historického centra 3,5 km ale pak se klukům podařilo najít skvělé velké parkoviště jen necelých 2,5 km a hlavně, nemáme tu problém s místem na stání vedle sebe.
Tak ono by tu bylo parkovišť více, ale problém je, abychom mohli stát u sebe a vzájemně si auto pohlídat. Tak vstávám v půl sedmé, Zdenda v sedm a v půl osmé je odjezd. Vlastně jedeme za tmy a až cestou se nám obloha rozsvítila.
Do Porta to máme nějakých 30 km, ale ještě jsme zajeli k oceánu, okouknout parkoviště, kam se odpoledne přesuneme. Na zítřek je naplánovaný odpočinkový den a parkoviště, které Zdenda našel je naprosto luxusní, a i tam buďme moci k večeru pustit centrálu, abych zase něco dobrého ke kávičce upekla. Ranní cesta byla hodně zajímavá, jedeme samou maličkou vesničkou a ty křivolaké uzoučké silničky mezi domky byly pro nás vyloženě o fous.
Občas jsme museli couvat, aby proti jedoucí auto vůbec projelo, občas jsme auto holt tlačili před sebou anebo donutili protijedoucího kolegu neplánovaně odbočit, jen abychom mohli projet. No, byl to jednoznačně zážitek a hlavně, jeli jsme dvě auta, a to už je pro na silnici osamocenou protistranu pádný argument hezky pěkně pár metrů zacouvat nebo se uhnout. Ale abych uvedla vše na správnou míru, i my jsme mnohokrát uhnuli a čekali, až auta projedou, ale někdy musel být Zdenda hodně důrazný a nekompromisní. A za sebe mohu říct, měla jsem toho plné kecky, protože jsem se snažila navigovat podle velké navigace, protože mnohdy se nám holky opět rozcházely a každá nás vedla jinudy.
Hlavně byl problém už v Portu, kde jsme se potřebovali trefit na místo parkoviště, a to zase nebylo až tak úplně jednoduché. Systém zákazů odbočení, jednosměrek, uliček, kam se nemůžeme v životě vejít a pak musíme couvat, tak to bylo mnohdy pro obě dvě navigátorky takový oříšek, že nejen, že se rozhodly každá pro jinou trasu a odbočku jinde, ale ještě nás s klidem pustili do pro nás neprůjezdných uliček asi se slovy, však ono to nějak dopadne. Naštěstí, Zdenda s Alenkou jsou pohodáři a nějaké cestovní, navigační škobrtnutí je nechává klidnými. Párkrát jsme si zacouvali, párkrát se jeli otočit, ale nakonec jsme vše zdárně a bez ztráty kytičky zvládli.
Parkoviště je veliké, ale dost zastrčené. Nicméně, kdybychom jeli sami, nejspíše bychom nechali auto někde, asi ve stejné vzdálenosti, ale u nějaké firmy nebo obytného domu.
Tady je klid, pohoda, je to tu dostatečně veliké, ale jak říkám, nebezpečně zastrčené.
Sem kdyby přišel zloděj, tak si může několik hodin dělat v autě co je mu libo. Klidně se i naobědvat a po obídku ducnout.
Porto je velmi staré a velmi známé město, s překrásným historickým centrem, které by byla škoda minout.
Porto dalo Portugalsku část názvu a ten pochází z římských dob.
U řeky Duoro sídlil kmen Lusitánů, pak oblast na chvíli patřila Maurům ale v roce 868 byla znovu dobyta a vznikla země zvaná Portucale s hlavním městem Portem.
Pak následovaly klasické sňatky rozšiřující území nebo naopak zmenšující, smlouvy a různé dobyvačné války a tak dál. Ovšem Porto si ještě stihlo v minulosti vysloužit pověst, a to zcela oprávněně, rebelantského města.
V roce 1628 v Portu dav rozhněvaných žen napadl ministra zodpovědného za uvalení daně na plátno.
V roce 1757 byla v Portu krutě potlačena tak zvaná „vzpoura opilců“ proti regulaci obchodu s portským vínem.
V roce 1808, kdy město obsadili Napoleonova vojska, obyvatelé Porta opět zaperlili, když se jim podařilo uvěznit francouzského guvernéra a vytvořili, sice krátkodobou, ale vlastní vládu. Ale bylo toho více.
Ribeira je jméno historické části města, kde je spousta krásných staveb zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO.
Asi nemá cenu vypisovat všechny památky, a tak jen jsme se společně podívali na pár fotek.
Jediné, co nás drobet udivilo, to je spousta domů ve vyloženě zoufalém stavu, rozpadlé,
polorozpadlé anebo jen v děsivě žalostném stavu.
Kromě historických budov zapsaných v UNESCO je hodně domů, která by potřebovali lásku a péči.
To v starém městě. Okrajové části Porta jsou mladšího data a nové, ale rozhodně pěkné.
Moderní budovy obytných domů tak jak známe klasicky z nové výstavby po Evropě, ale v historická část města je krásná, ale tady by mělo město drobet přidat v rekonstrukci.
Ale zase na druhou stranu, viděli jsme spoustu domů opravovaných a množství jeřábů po městě, takže, snaží se.
Se zapadajícím sluníčkem jsme se vrátili, dali pozdně odpolední kávičku a odjíždíme kousíček za Porto na skvělé parkoviště přímo u moře, kde zůstaneme jeden de.
Myslím, že si všichni potřebujeme odpočinout, nabrat síly a Zdenda se těší na ryby. Má být krásně a písečnou pláž máme vyloženě u čumáku, tak si vezmeme křesílka a budeme se slunit, já bych chtěla něco upéct, Zdenda mi vyndá centrálu, protože to tady půjde a budeme zkrátka odpočívat.
Dneska jsme ušli 9,5 km.
Film pro dnešní den, klikni na tento odkaz.
Dnešní trasa je:
