12.4.2021 Olite - Pamplona - Navarra - Španělsko

Pomaličku s to suneme k Francouzským hranicím plni obav a očekávání, jak projedeme.

Teda, abych to uvedla na pravou míru, já jsem plna obav, Zdenda je v klidu. Přeci jenom je znát, že je to starý harcovník, který celý svůj život jezdil v kamionu, kde se občas musely všelijaké zákazy maličko ohnou nebo spíše přizpůsobit momentální situaci, zkrátka, jsou znát léta cestování po Evropě. To spíše já jsem vyplašená jako zajíc na prvním honu. Ale tak, snad to dobře dopadne. No a pokud ne, tak holt pojedeme na testy.

Dalším městečkem na trase je historické Olite, které si nemůžeme nechat ujít. Maličké město s pouhými 3,5 tisíci obyvatel je jedna velká historie. Sídlili tu králové, navarští vládci, kteří tu vystavěli krásný královský palác Palacio Real, který nás svojí krásou ohromí hned u vstupu první bránou od parkoviště.

Parkoviště stojí za zmínku. Opět tu je velké parkoviště s vyznačenými stání pro obytná auta, voda zdarma a výlevka. Ani tady není žádný asfalt, jen udusaná zem, která je tady všude.

Kamínky sem taky nenavezli a stačí to. V rohu parkoviště je pro nás servis a pár vysázených pár stromků příjemně doplnilo strohost parkoviště. Jen chci říct, že je úplně zbytečné tlačit města do velkých investic v podobě zpevněných stání, nejlépe asfaltových, nutnosti servisních míst a možnosti připojení na elektřinu.

Vše toto je sice dobré, je to fajn, ale v jádru, když v obecní pokladně nejsou peníze anebo je jich málo, jsou to zbytečné investice, které městečko raději odloží. Samozřejmě, narážím na Asociaci karavainingu, která se ustanovila s tím, že bude bojovat za zájmy karavanistů, ale spíše jde o zájmovou skupinu, která se snaží na karavanistech vydělávat, ono to digitální nomádství je velmi lákavé, ale v tomto směru se domnívám, že jde o škodlivou aktivitu. Ale proč o tom píšu? Nedávno byly vypsány dotace pro Liberecký kraj na vybudování karavanových stání, kam samozřejmě asociace hned naběhla s radami, co vše potřebujeme k šťastnému životu na cestách a sepsali podmínky,

jak by mělo takové stání vypadat, a to mě zkrátka mrzí, naštvalo, nebo jak to říct, protože co si budeme povídat, dotace jsou omezené, není poskytnuto tolik peněz, aby se stání vybudovalo více, jen pár, a kdoví jestli, a pak by snad bylo lepší jít cestou, budovat stání s minimálními náklady ve více městech a vesnicích a později, když se stání ukáže jako hodně využívané, frekventované, dobudovat další zázemí, tak jako všude v Evropě. Jen je škoda, že, jak to tak vypadá, nikdo z představitelů asociace v čela s Klárou Velínskou stání pro obytná auta v Evropě asi nevyužívá, protože by jinak věděli, že požadují od našich měst úplné maximum, které hned tak někde v Evropě nenajdou a nebo by se vynasnažili o kompromis. Sami bychom rádi využívali stání měst s vodou, byť placenou, protože to je náš největší problém v Čechách, někde, kdekoliv, natankovat pitnou vodu. Každé nově vybudované stání u měst je skvělé, ale natankovat vodu na soukromém stání za 500,- Kč na den není unikum. Ale dost o budování stání a podívejme se do krásného města Olite.

Maličké město s pouhýmy 3,5 tisíci obyvatel je jedna velká historie. Sídlili tu králové, navarští vládci, kteří tu vystavěli krásný krlovský palác Palacio Real, který nás svojí krásou ohromí hned u vstupu první bránou od parkoviště.

Původně zde bylo sídlo založené Římany a už v 13. století přitáhlo pozornost navarských vládců. Asi nejdůležitější pro město byl Karel III, řečený Šlechetný, který tady vybudoval palác, sice nijak mohutných rozměrů, ale úchvatného stylu.

Množství věžiček, cimbuří dávají tušit, že se tu kdysi pohybovaly princezny a králové jako z pohádky. Dokonce jsou uvnitř i maličké vysuté zahrady inspirované Babylonem. Král tu měl velký zvěřinec s exotickými zvířaty, lvi, žirafy a tak podobně. Je jen s podivem, jak se to sem všechno vešlo. 

Jen je opět škoda, že palác je zavřený a zrovna tak i kostel, který k hradu patří, Iglesia de Santa Maria la Real.

Nádherně propracovaný gotický vstupní portál a rozeta v hlavní lodi.

Část rozety je skrytá pod dobudovanou stříškou nad vstupem, což je škoda, ale asi to bylo nutné.

Bohužel, ani do kostela jsme se nepodívali, ale aspoň si dali kávičku na prosluněném náměstí, kde jsme opět skoro sami. Část paláce je přebudovaná na hotel a my sedíme vlastně před hotelovou kavárnou.

Vynikající preso a kapučíno za příjemných 4,5 eur. Je to vlastně poslední vyhození z kopýtka na Španělské půdě, protože zítra budeme už v Pamploně a pak se hned po ránu snad přesuneme do Francie.

Odpoledne jsme se přesunuli do města Pamplona, kam se zítra půjdeme podívat. Zdenda už naplánoval trasu, vypadá to na krásných 7 km pochodového cvičení.

 Dnešní trasa je: